O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Kontakt
 

Argentina a Chile 2012

Termín: 1.1.2012 – 2.2.2012
 

 

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12

 
 
Den první a druhý ...

 

1. ledna 2012

Popřejeme si Felíz y Próspero Aňo Nuevo a můžeme náš první den v roce odcestovat do Argentiny. Vítáme se s Lumírem na Ruzyni. Porovnáváme váhu našich zavazadel. Tentokrát mám pár gramů navíc. Make up nemám, tak to budou ty lovečáky.

Let z Prahy do Madridu moc neutíká. Na palubě je dost horko a máme žízeň. Voda by nebyla? Dámy a pánové, byla. Iberia je v krizi, tak kelímek vody jen tak nebude. Vysolíme sedm euro za tři coly s ledem a citronem. Čekáme na let do Argentiny a krátce před vstupem na palubu napočítáme kolem stovky cestujících. Divný. Poloprázdné letadlo. Naše jupí znamená, že zabereme několik sedadel na dobu spánku v poloze v leže. Lumír, jako Král, získává čtyřku, my s Martinem dvojku.

Co to ale vidím. K levému druhému motoru se sjíždějí auta. Servismeni  jsou v akci. Přistavují plošinu, diskutují, fotí a někam volají. No né! Ještě k tomu pokrčují rameny. Zřejmě se dohodli, že závada je schopná letu. Divnou atmosféru před letem umocňuje východ měsíce, přes který se pomalu posouvá černý pruh nízké oblačnosti.

Tak co, letíme? Letíme.

To je fascinující, podívejte se. Tolik světel. Světelná seskupení vykreslují symboly podobné piktogramům, jakoby vysílala do dálek nějaké zprávy o nás. Taky mě napadá, že podobná seskupení, ale diamantů, nosí na svých šatech arabské princezny. Samozřejmě na modelech Blanky Matragi.

 

     2. ledna 2012

Jsme tady. Cordoba letiště. Martin při čekání v migrační zóně dává k dobru příhodu z Japonska, kdy úřednice při vstupu na jejich území chtěla vědět přesnou adresu našeho pobytu. Říct jí, že každou noc budeme spát na jiném místě a ještě k tomu v autě a ne v hotelu, jsem si netroufla, neboť by nás na vlastní náklady okamžitě odlifrovala zpět do Prahy. První mě napadl hotel Osaka. Byla spokojená. Vlastně do dneška nevím, zda takový hotel vůbec existuje.

Blížíme se ke kontrole a mám nějaké vidění, že s tou šedivou úřednicí s kyselým úsměvem budu mít problém. Chlápek ve vedlejším boxu se usmívá, chci vyrazit, ale dostávám pokyn jít k ní. Papíry jsou v pořádku až na malý detail. Kde budete bydlet v Argentině? Dotaz je tady. Máme pronajaté auto, budeme cestovat a bydlet každý den jinde. V tomto případě do kolonky adresa, zapsala adresu půjčovny aut. Rychle pryč, aby se ještě nerozmyslela. Rychle kontrola zavazadel a ještě rychleji pro auto.

Martin Tvrdík…vidím cedulku, kterou drží kluk ze Sixtu.

Začínám španělsky,  jakmile zjistím, že mluví anglicky, raději část konverzace přebírání dokumentů a auta přehodím do angličtiny. Je student farmacie a bude letos končit. Mimo jiné je ze Salty, z mé oblíbené provincie. Jmenuje se Alejandro. Letos pro nás připravili bílý Ford Ecosport.  Ještě se převléknout do letního a můžeme odstartovat.

 To je náhodička. Musíme koupit vařič a opět jsme se dostali do Ferraterie, kde jsme vařič kupovali i vloni. Mimo jiné, letos nám byl doporučen vařič na malé bombičky. Jednu jsme dostali jako  el regalo. Bomba…doufám, že bude vařit rychle a úsporně.

Pan…na argentinský chléb jsem se moc těšila, mňam.

Máme všechno? Máme. Tak jedem směrem k Chile.

Na noc se ukládáme za vesnici La Puntilla.

 

 

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12