Argentina a Chile 2012

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12

3. ledna 2012

Dobré ráno. Jak jste se vyspali? Já spal jako dřevo, první se ozývá Martin. Já vlastně taky, zamyslím se. To já slyšel v noci psy kolem stanu, zakončí diskutování o první noci Lumír.Musíme všechno dát na své místo. Ale jak se znám a i kluky, budeme naše věci hledat až do odjezdu. Kdo uvaří snídani a vyzkouší nový vařič? Kluci… a já začnu se stanem.  Myslím, že všechno je hotovo, můžeme vyrazit. Je osm a už je pěkné horko.

Ve městě Tinogasta kluci nabrali benzin ještě do plastikových lahví od vody, koupili kanystr a naplnili ho taky. Dohromady máme 30 litrů benzínu navíc, teda podle Argentinců nafty. Nafta je benzin a gasoil je nafta.Proč takové zásoby? Protože uháníme do Chile a kluci mají informace o benzínkách tam. Rozumím tomu tak, že jich tam moc nebude.

O co ještě jsem zjistila o Chile?

Chile je nazývaná nejdelším ostrovem na planetě a je tvořena poměrně úzkým pruhem pevniny odděleným od zbytku jihoamerického kontinentu hradbou hor a hladinou oceánu od ostatního světa. O tom, jak to kdysi bylo, si původní obyvatelé dodnes vyprávějí nádhernou báji. Báj o Chile říká, že Bůh poté, co stvořil Zemi, zjistil, že mu zůstala spousta řek, hor, pouští a ledovců, které už nebylo kam dát. Vložil prý je do pytle a zaletěl nad Zem, aby našel oblast, kde by se dalo ještě něco vylepšit. Nakonec takové místo našel - bylo to území dnešní Chile. Podle mě, Bože, to byla dobrá práce. Lidé se tu živí převážně zemědělstvím a rybolovem. Hlavními chilskými vývozními produkty jsou ovoce, hroznové víno, celulóza a papír.

V Chile se pěstuje především obilí, kukuřice, luštěniny, brambory, vinná réva, kiwi, jablka, hrušky, broskve, třešně, avokádo, paprika. V rámci živočišné výroby se chovají především krávy, ovce, prasata a drůbež. Nejvýznamnější rybou chilských vod je losos, dále makrela, tuňák a sardinky. Významné je rovněž zpracování a export rybí moučky, jakož i lov mořských měkkýšů a korýšů.

Kořeny moderní chilské kuchyně tvoří indiánské, španělské a kreolské kořeny s prvky přistěhovalců - Francouzů, Italů, Němců, Angličanů a Mexičanů. Chilská kuchyně je všeobecně velmi pestrá, využívá hojně plody moře a vše co se tu dá pěstovat jako je kukuřice, cuketa, fazole, pálivá paprika. Řada potravin produkovaných v Chile kvalitou předčí potraviny známých světových výrobců. Chilský losos nebo olivový olej jsou vynikajícími exportními artikly této země.

Co jsem ale nevěděla je, že máme náskok jednoho dne před Dakarem. Stejně jako vloni.

Silnice rovná, obloha vymydlená, teplotní rekord bude i dneska, vpravo Sierra Fiambala, vlevo Sierra Famatina. Martin šimrá plyn, ručička tachometru se nehne ze 130, zato ručička spotřeby benzínu maže rychle k nule jako k magnetu. Ford je nové auto a ještě k tomu s malou nádrží. Á je tu první policejní kontrola. Petro… klídek. Nebuď tak moc aktivní a nedávej jim ty papíry. Vždyť ona sama, tím je myšlena policajtka, ani neví, co chce, co má kontrolovat.

Uprostřed pusté krajiny jeden jediný hřbitov. Nemůžu odpovědět na svou otázku, proč se odlišuje od všech hřbitovů tady. Žádné hrobky, žádné velké kříže, ale vždy každé místo nebožtíka je malá mohyla kamenů s křížkem a květinami uprostřed. Další fascinující věcí pro mě jsou masivy sedimentujících hor. Mám pocit, že se všechny sesypou do údolí a bude z nich placka. To jsou barvy. Zastavujeme a fotíme, fotíme a fotíme.

Napadá mě, že bych si mohla vyměnit objektiv, protože mi něco říká, že by zde mohly žít už vikuni. Jo. Mám pravdu. Martin na mě, teda mámo, nastavím sekvence a jedu. Takový rady mám nejraději. Než to udělám, lamy budou v tahu. Musely nás na tu dálku slyšet, porozuměly mi a neutekly.  Lama vikuňa je dáma a ne nějaká roštěnka od vedle.

To miluju. Vidím ještě osly. Ti vždycky zapózujou jako profesionálové.

Projíždíme Quebradou Las Algosturas, quebradou červených skal. To by byla barva na vlasy.

Podívejte, jak se barvy mění…světlé a tmavé valéry, teď od zelené, po chvilce od žluté. Takové je Valle de Chaschul.

 Stále stoupáme. Přiženou se mraky, ale zatím neprší.

Zastavujeme na hranicích. Takový malý domek. Navzdory zimě, kluci od policie mají dobrou náladu. Zatímco vyplňovali formuláře, předháněli se, kdo nám dá vždy nějakou otázku. Jižní temperament se nezapře. A je to tady, okamžitě černo. Bílé drobné kroupy se začaly sypat z černého pytle. Seňora, řekněte manželovi, ať jede pomalu. Entiendo.

A je vlastně čeština těžká? Ptá se jeden z policajtů. No pro mě asi ne, ale někdy je jednodušší než španělština. Zasmějeme se, rozloučíme a rychle mizíme do auta. Martin kvůli výparům benzínu z kanystru nechal otevřené okýnko a trochu té chilské vody je v autě.

Těch 4 760 metrů padá na naše nezaklimatizovaná těla v podobě divného pocitu. Nevím, jestli mi je blbě jako normálně v Čechách, nebo to je blbě z té výšky. Pane doktore, je to to druhé blbě.  I kluci pociťují nějaké výkyvy od jejich normálu. To bude dobrý, za chvíli budeme níž. Projíždíme kolem Laguny Verde. Laguna nám připomíná mrtvé solné jezero. Já chtěla fotit plameňáky. Holčičko, to si ještě počkáš několik dní.

Tak Lumíre, cos vymyslel za trasu? Skalničky? Dobrý nápad. Kolik kiláků? Málo! To není možný, vždyť jsme museli ujet daleko víc. Áááá…mistr si nastavil GPSku v mílích.

Ty Lumíre, jseš si jistý, že jedeme dobře? Z auta, co nás předjelo, vystupuje holka a mává. Taky se nějak ztratila. Pobavili jsme se navzájem, my z Čech a ona z Chile. Cestou jsme se ještě vzájemně několikrát minuli, až nakonec zmizela v dálce. Hmmmm… znova čtyřtisícovka. Nahoru a znova dolů. Přála jsem si, aby Lumír ty kytky našel. Ale nenašel.

Martine, prosím, zastav. Na vykreslení zážitku zvolím slovo Venci Jiránka „rozkošný“. Rozkošný Zorro Chilla se přiběhl podívat k cestě na divná stvoření. Podle hustoty a zbarvení srsti a podle šibalského kukuče jsem usoudila, že je to mlaďoch.

Smráká se, vyšel měsíc a je čas najít místo na druhou noc. Dneska bude k večeři…třeba brokolicová.

Martin zaleze do stanu první. Přece má nová sluchátka a jde je zahřát metalem. Lumír píše, ale po chvíli na psaní nevidí, a protože i já píšu o dnešním dnu a nebavím se s ním, jde do stanu taky. Já ještě chvilku …

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12