O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Systematika rodu Články Kontakt

                   

G.ROBUSTUM   R.Kiesling, O.Ferrari a Metzing

 

   Když se pohybujete v oblasti severní Cordoby, severně nad městem Dean Funes, narazíte většinou na nízkých krajinných vyvýšeninách na drobné gymnocalycium, které nese několik jmen. Proto na svých jmenovkách a v polních číslech uvádím komplex robustum- leptanthum.

  Nejdříve něco k taxonomii. V roce 1905 popisuje SPEGAZZINI Echinocactus platensis leptanthus. V roce 1925 překombinuje, zařadí tuto rostlinu jako variantu pod G. platense a následně je popsána jako G.leptanthum ( Speg) Y.Ito.

   Buhužel v popisu jsou některé údaje, které si protiřečí a vyvolávají nejasnosti. Výskyt rostliny je lokalizován do provincie Cordoba. Na přiloženém fotu je rostlina, která vzhledově těmto rostlinám odpovídá, ale úzké květy s dlouhou květní trubkou spíše ukazují na rostliny , které rostou v provincii Santa Fe v okolí města Vera. Jejich poslední název je G.erolesii ( rostliny dle mého názoru patří spíše do okruhu G. schroederianum a původně po názvem G.schroederianum v boesii tak byly opravdu popsány). Tyto rostliny v našich starších sbírkách opravdu kolují pod názvem G.leptanthum.  Dneska už těžko někdo zjistí, jestli se v našich sbírkách tento název rostlinám přiřadil podle vzhledu fota při popisu G.leptanthum a nebo jestli byly opravdu popsány původní rostliny z provincie Santa Fe s chybným uvedením místa výskytu

   Při prvních cestách na začátku nárůstu kaktusářské turistiky se objevuje nový název G.cordobense n.n.a následný platný popis G.robustum Kiesling, Ferrari a Metzing. Tento název je platný pro všechny rostliny této skupiny rostoucí v nadmořské výšce od 300 – 500 m., tudíž ne  rostliny rostoucí severněji od Quilino. Dle mého názoru  jsou ale tyto rostliny  s uvedenou rostlinou úzce příbuzné a jelikož se vyskytují v  souvislém pásu bez  podstatných přírodních překážek až k Salinas de Ambargasta, patří jim také tento druhový název.

    Zmatek do celé problematiky přinesl v roce 2007 Hans Till s Helmutem Amerhauserem, který rostlinu z jižního výskytu tohoto druhu, rostoucí v oblasti Quilino a Villa Quilino, určuje jako G.quehlianum (semená skupina gymnocalycium). Zároveň tuto rostlinu vymezuje od ostatních rostlin této skupiny s druhovým jménem G. leptanthum.

    Pro úplnost je ještě třeba uvést, že poněkud východněji  bylo popsáno G.kuehasii s výskytem severovýchodně od Villa de Maria. Bohužel jsem ještě tuto oblast při svých cestách nenavštívil, ale zase se pravděpodobně bude jednat o stejnou rostlinu o které pojednává celý tento článek.

    Vraťme se ale raději na přírodní naleziště těchto malých rostlin. Moje první seznámení s touto rostlinou bylo při prolézání pásma křovin na lokalitě bájného G.prochazkianum.

Většina zde rostoucích rostlin osídluje malé vyvýšeniny se skalnatým podložím.

 

 

Mají zaoblená žebra a silnější pavoukovité trny. Není to však zdaleka pravidlo. Objevují se i rostliny se znaky typickými pro rostliny rostoucí severněji ve vyšších výškách. Podmínky jsou z důvodu zhruba 450 m/n/m poměrně extrémní. Je zajímavé, že jen v této oblasti jsem viděl obrovská sarančata s tělem až 12 cm a rozpětím křídel při letu až 20 cm.

    Z této oblasti se přesouváme jižněji k osadě Aqua del Rodeo.  Rostliny z příbuzenské řady, které zde rostou, je opravdu těžké někam zařadit. Podle vnějších znaků nejspíše ke G.parvulum . Podobně je to na severnější lokalitě u San Pedro Norte, kde již rostliny rostou trsovitě.

 

 

 

 O něco severněji, asi 10 km jižně od Chuňa Huasi rostou již soliterní rostliny patřící pod komplex robustum – leptanthum.

 

 

 

 

 

 Od rostlin z Quilino je hlavně odlišuje větší počet žeber a podstatně jemnější trny. Změna těchto vnějších znaků je podle mně dána vyšší nadmořskou výškou (okolo 750 m) a tím i méně extremními podmínkami v této části Cordoby. Tyto znaky jsou stejné na několika dalších lokalitách, které jsme v této oblasti v okolí Caspi Cuchuma měli možnost navštívit.

 

 

 

 

Při kličkování po praškách v této zajímavé oblasti se dostáváme do oblasti asi 20 km jižně od Salinas del Ambargasta, kde objevujeme dle mých současných zkušeností nejsevernější větev těchto rostlin. Z důvodu nízké nadmořské výšky ( okolo 420 m/n/m) tady rostou opět rostliny s podobnými znaky jako u Quilino.

 

 

 

 

Toto je hlavně pro mně důkaz, že rostliny této semenné skupiny, které osídlují celou oblast od Quilino až po slanou poušť, jsou úzce příbuzné a náleží jím, podle mne, stejný druhový název G.robustum.