O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Kontakt

 

Mexický deník aneb poprvé v Mexiku

tak, jak jsem to vnímal já, Martin Tvrdík
část 11.

 

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14
 
 

31.10. 2004 - Ráno je takové zvláštní světlo. Dramatické nebe. Vytahuji foťák. Jestli se to povede, bude to paráda.

Nocování u Viesci 

Pak si vzpomenu na pavouka v krabici. Fotíme všichni. Pavouk koulí očima, ale je ztuhlý zimou, tak moc neutíká. Balíme a vyrážíme. Po deseti km je napravo vysoká skála, kde roste Agave victoriae-reginae a Lophophora fricii.

Lophophora fricii 

Fričky rostou prakticky po celé skále z jihovýchodní strany a je jich zde hodně. Většinou rostou ve štěrbinách. Za agávkama A. victoriae-reginae se musí až skoro na vrchol a je jich zde stěží 15 kousků. 

Agave victoriae-reginae 

Neviděl jsem žádný dorost. Výhled ze skály je nádherný. Na druhým, vyšším vrcholu jsem našel tři rostliny Astrophytum coahuilense.

Astrophytum coahuilense 

Těchto rostlinek jsem bohužel viděl za celou dobu jen několik. Buď jsme nebyli na té správné lokalitě a nebo jich už moc není. Je to krásná forma a tak je to škoda. Na kopci rostou ještě Neolloydia, Echinocereus a Mammillaria.

Ariocarpus lloydii 

Vracím se k autu. Pavel zde debatuje s dvouma klukama z ranče La Pe za kopečkem. Prodávají krásné kamenné hroty z indiánských šípů. Tvrdí, že jsou pravé. Pavel je nechá přísahat, že si je sami nevyrábějí. Při dotazu, kolik zde už bylo letos kaktusářů, říkají, že asi šest. Přesouváme se do San Pedro, kde se ptáme místní policie na mercado. Ochotně nás doprovodí s motorkama až do centra.

San Pedro 

Celou cestu jedou na dvou bílých mašinách vedle sebe před naším autem, jako před vládní delegací. Pak od chodníku vyženou Mexičana se zmrzlinářskou rikšou, aby jsme mohli zaparkovat. Čekají asi nějaký bakšiš. Pavel jim dává doutníky. Moc se netváří, ale odjíždí. Ve městě jsou slavnosti, zřejmě k dušičkám. Trávíme tu asi 1,5 hodiny. Nakupujeme čerstvé housky, které jsou ještě horké. 

Fotografuji. Policie mě upozorňuje, že se zde nesmí fotografovat děti. Když se Vlasta ptá proč, dostane strohou odpověď, že to je zákon. Myslím, že to je pro únosy dětí do ciziny. Přicházejí ke mně dva kluci a chtějí se nechat vyfotografovat. Pak začnou křičet, že na mě zavolají policii. Svérázný způsob, jak si vydělat na zmrzlinu, nebo spíše na cigárko. Posílám je česky do háje. Čeká nás přejezd 181 km do Quatro Cienegas de Carranza (čtyři bažiny), kde je známá lokalita A. fissuratus. Při cestě odbočujeme za benzinovou pumpou na lokalitu El Hundido.

Je to prašná cesta do starého lomu. V okolí je velké množství horizontíků, které jsou vysoké až 40 cm. Žebra jsou většinou stočené do šroubovice. Jsou zde kvetoucí Th. bicolor.

Thelocactus bicolor

Rostliny jsou do sloupků, se žlutými i s červenými ostny. Na lokalitě nalézáme Ariocarpus fissuratus intermedius, což je podle Pavla přechodová forma od lloydiifissuratus u amerických hranic. Dále hledáme Astrophytum senile aureum, které bohužel pro nedostatek času nenalézáme. 

Ariocarpus fissuratus intermedius, El Hundido 

Bohužel je již skoro tma, tak se špatně fotí. Rychlý přesun do Quatra. Za městem odbočujeme doprava, kde již kluci znají nocoviště u zavlažovacího kanálu. Začíná bouřka. Rychle stavíme stany. Pavel vyčkává, až se to přežene. Dnes je to bez táboráku. Jdu si lehnout. Prudký vítr mně fouká větracím okénkem do stanu vrstvu jemného prachového písku. Vypadám jak horník po šichtě. Spacák vyklepu před stanem a ve stanu uklidím až ráno za světla. Zase jsem chytřejší. Příště nesmím stan stavět větracím okénkem proti větru.

1. 11. 2004 - Tak je listopad, ale tady v Mexiku to není poznat. Vybíháme na kopeček vzdálený asi 1 km. Zde v lečugilách roste Astrophytum senile.

Astrophytum senile 

V minulosti je na Slovensku nabízeli jako Astrophytum crassispinum. Je pravda, že některé z nich kvetou čistě žlutým květem, ale jiné tu mají i jícen do červena. Rozhodně to staré A. crassispinum vypadá hodně jinak - a kdoví, zda bude někdy nalezeno. Málo rostlin roste soliterně, tak se to špatně fotografuje. Dole pod kopečkem roste malá Mamilaria lasiacantha. Připomíná mi hererrae. Před Cuatrem je skála, která připomíná ležícího indiána. V městě doplňujeme plyn do vařiče a zajíždíme doplnit hielo a aqua. Fotíme náměstí a nejhezčí katedrálu, jakou jsem v Mexiku zatím viděl.

Kluci mají hlad a tak jdeme na pollo. Kluci baští půlku a já s Pavlem opět čtvrtku. Majitelka bistra říká, že jsme z čechoslovakia. Koukáme na ní jako blázni, jak to poznala. Máme prý hezké písničky a zazpívá známý hit od jugoslávské skupina Karma. Necháváme jí při tom.Asi sbírá papírové bankovky, tak Venca platí tvrdou českou korunou. Mají sympatickou dceru a tak opět foto a honem na typovku fissuratusů, která je kousek za městem. Nádherných rostlin je zde dost. Od semenáčků, až po rostliny široké 15 cm. Bohužel nekvetou, ale člověk nemůže chtít všechno. Rostou na rovině, ve vysoké vrstvě hrubého štěrku. Je skoro nemožné, že se dokážou prosadit v takovém prostředí. To opět svědčí o obrovské vitalitě tohoto rodu.

Quatro Cienegas 

Na skále za rovinkou je veliké množství Astrophytum niveum. Ojediněle osidlují spolu s E. micromeris a C. poselgeriana valida i rovinku. Odjíždíme asi 30 km po prašce hledat nudální formu nivea. Napravo míjíme nejvyšší horu okolí, vysokou 3023 m n. m. Lokalitu má Pavel od Zdenka Vaška, prý velmi početnou. Zastavujeme naprosto přesně podle GPS. Bohužel kromě několika ojedinělých fissurátusů nic nenalézáme. Je to jen ztráta drahocenného času. Je pro mně nepochopitelné, proč si někteří kaktusáři dávají nepřesné údaje. Jirka ale fotí chřestýše, což je první úlovek (a taky poslední, jak se později ukáže) zde v Mexiku. Večer trávíme na náměstí v Quatro, je příjemně teplíčko. Lidi posedávají na lavičkách. Jedna paní dokonce opouští svoje stanoviště v cukrárně a jde nás pozvat do svého baru. Vlastovi svítí oči, ale všichni se přemisťujeme na naše předešlé stanoviště ke kanálu na nocleh.

 

pokračování příště…


 

 


přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14

Autor:
Martin Tvrdík