6.12.2008

Ráno nevydržím a jdu nafotit kameny do řeky. Včera nebyly  dobré světelné podmínky. Při výjezdu z kempu musíme chvíli čekat na majitele, aby jsme mu mohli zaplatit. Původně jsem chtěl ještě zajet do Villa generál Belgráno, kde bylo popsáno G. mostii v.miradorense, která je typická přilehlými trny. Myslím však, že rostliny v okolí observatorio jsou s touto variantou totožné. Po průjezdu Alta Gracia nevydržím a zastavujeme ještě na jedné lokalitě těchto kaktusů. Nalevo jsou příhodné vápencové výchozy. G. mostii MT 08-435 tady opět rostou s G. monvillei.

Při fotografování poskakuji od jednoho kaktusu k druhému, až se ocitnu na kraji hluboké rokle. Raději si chvilku sednu, abych do sebe nasál tu ranní atmosféru. V dáli je vidět nejvyšší kopec v okolí a observatoř. Odbočujeme opět na hlavní ruta 20, která projíždí Parque Nacional Quebrada del Condorito. Po včera avizovaných motocyklových závodech tu není ani stopy. Jelikož se opět přibližujeme k typové lokalitě monvillei steinerii, zkoušíme najít nějakou novou lokalitu. Na prvním místě se mi daří jen nalézt normální formu. 

      Další lokalita s místním názvem San Cayetano  je v nadmořské výšce 1600 m a opravdu zde nalézáme G. monvillei v.steineri MT 08-436.

Některé rostlin jsou opravdu miniaturní se silnými propletenými trny. Kromě těchto rostlin nalézáme také několik G. calochlorum MT 08-437. Ještě krátká zastávka v informačním centru a odbočujeme doleva na provincii San Luis. Po několika km je benzínová pumpa a několik prodejen se suvenýry. Při průjezdu touto oblastí před 14 dny byly ještě tyto obchody ve všední dny zavřeny. Teď je už hlavní turistická sezona, a tak toho využíváme k nákupu.V místní stylové kavárničce si dáváme kafíčko. Kromě jiných starých předmětů tu interiér zdobí nádherný litinový sporák. Petra chvíli dokonce přemýšlí, jak by ho dostala do Čech k nám na chalupu. Naštěstí jí to brzy přejde. V městečku Santa Rosa del Conlara mi dělá trochu problém nájezd na silnici, která vede k osadě Los Duraznitos. Na křižovatce je u statku na potoku rybníček a u něj krásný travnatý plácek, kde jsme minule nocovali. Po dotazu na statku dostáváme souhlas i pro letošní rok . Pro dostatek času vyrážíme ještě na lokalitu vedle statku. Na skalkách tady rostou typické rostliny pro tuto oblast. G. borthi MT 07-153 a G.berchtii 07-152.

Na této lokalitě to jsou však opravdové miniatůry. Stejně jako posledně nenalézáme větší rostlinu než 4 cm. Večer přichází celá rodinka ze statku a plaví v rybníčku svého koně. Asi se ale spíše přišli  podívat, jak jsme se zde zabydleli.

7.12.2008

Po nafocení svítání a usušení stanů se vracíme zpět do Santa Rosa a odbočujeme doprava na Tilisarao.

Na náměstí zrovna otevřeli pekárnu, a tak si nakupuje nějaké sladkosti a v obchodě naproti sýr na oběd. Po spleti prašek se postupně dostáváme do oblasti osady San Pedro Norte, kde u Hinojito roste zvláštní čokoládová forma rostlin z okruhu sanluisense –berchtii. Lumír jí popsal jako G. hinojitum MT 07-091.

Na samostatný druh tato rostlina sice nemá, ale myslím, že na statut formy rozhodně. Jelikož se zde zdržujeme poměrně dlouho, přichází se majitel pozemků podívat, co tady děláme. Představuje se jako Nikola. Když se dovídá, že zde fotografujeme rostliny a zvířata, tak nás zve na svoji estancii, kde nám ukazuje část svého hospodářství. Má zájem vědět, které rostliny z Argentiny rostou také u nás v Evropě. Brzy se loučíme a po několika km se rozhodujeme udělat ještě jeden průzkum na tyto zajímavé rostliny. Opět nacházíme veliké množství G. berchtii-sanluisense MT 08-438. Je poledne, a tak některé otevírají své růžové  květy. Je zajímavé, že část rostlin už má i zelenou epidermis.

    Pokračujeme dále po silnici do Las Laguna. Protože je pěkný pařák, tak se vyrážíme zchladit rodinným balením Quilmes. V místním obchodohostinci běží projev argentinského prezidenta, a tak nám z počátku nevěnují moc pozornosti, ale pivo nám dají. Kousek za vesničkou teče přes cestu čistý potok, a tak toho využíváme ještě ke koupeli. Myslím, že už nám ke štěstí nic neschází. Po najetí na hlavní silnici se ještě rozhodujeme, že se zajedeme  podívat na loňskou lokalitu G. natalie  MT 07-095.

Původně jsme tam chtěli zajet přímo z Las Lagunas, ale nějak se nám nepodařilo natrefit na správnou cestu. Na lokalitě se zdržujeme jen krátce. Rostlinky jsou snad ještě menší než při poslední návštěvě. Samozřejmě ještě zajíždíme Do Villa de Praga, kde se pravidelně fotíme u Přemysla Oráče.

    Přes Las Chacras se po pěkné asfaltové silnici přesouváme již do Sierra San Luis, kde nás u Carolina tradičně vítá docela slušný vítr. Podle GPS nalézáme lokalitu G. carolinense MT 08-439. na Cerros Bayos. Tyto miniaturky byly původně zařazeny jako podrod G. andreae. Dnes  už mají statut samostatného druhu. Rozhodně však patří k ostatních horských miniaturám. Poprvé nalézáme také G. brachyantum MT 08-440, které je blízké příbuzné G. monvillei.

    Čas máme dobrý, a tak zajíždíme asi 3 km podle ukazatele na Gruta Intihuasi. Před oplocenou jeskyní sedí zaměstnanec, který tu hlídá. Je zvláštní, že vstup je opět zdarma. Jeskyně samotná byla osídlena před 6000 lety. Jednotlivé předměty, které se zde vykopaly jsou umístěny v zasklených skříních přímo v jeskyni. Ostatní fotoexpozice z doby, kdy tady probíhal průzkum, je instalovaná v přilehlém objektu. Jelikož se potřebujeme dostat na západní stranu pohoří, najíždíme na starou cestu, která vede do San Francisco del Monte Oro. Snad bude v oblasti hřebenů průjezdná. U mostku přes potok  se rozhodujeme, že tu dnes strávíme noc. Místo vypadá zajímavě, není tu žádný provoz a hlavně nechceme skončit někde na náhorní planině. Ještě jdu s Petrou na krátký průzkum okolních skal. Nalézáme jen nějaké skalničky a G. brachyanthum. Lumír mezitím uvařil polévku, a tak po jídle uléháme do stanů.

8.12.2008

Noc proběhla v klidu. Ráno se však všude povaluje hustá mlha. Občas se na chvilku ve větru ukáže skála, na kterou jsme včera šplhali. Jelikož to vypadá na pěkný slejvák, tak budím Petru a raději rychle balíme. Když se dostaneme nahoru na návrší, tak se naštěstí začíná počasí docela umoudřovat. Dokonce se občas ukáže mezi mraky sluníčko. Na vrcholu stoupání děláme krátký průzkum. Jelikož je zde pěkná forma G. brachyathum MT 08-441, zapisujeme lokalitu a já si beru pár semínek.

U Cerro El Amago je komunikační věž. Tady se cesta prudce lomí do údolí. Včera jsem měl trochu strach, jak to bude průjezdný. Nakonec se ale ukázalo, že je ta cesta udržovaná. Dokonce je v nejstrmějších místech vybetonovaná. V místě, kde se začíná klikatit nalézáme dokonce první G. fischerii MT 08-442. Jsou tady určitě hodně tvrdé podmínky, a proto je většina rostlin  drobného vzrůstu. Nalézám také několik G. achirasense a jednu kvetoucí Lobivia aurea.

   Před San Francisco začíná oblast palmových hájů. Těsně před městem je řeka neprůjezdná. Asi tady museli řádit pořádné deště. Zastavujeme na naší loňské lokalitě, kde rostou jedny z největších G. fischerii MT 07-143, které jsem viděl.

Na jednom metru napočítám i 20 ks kaktusů. Krátká zastávka na koupání v čisté řece a nákup potravin. Moc se nezdržujeme, neboť nás čeká přesun až do oblasti hlavního města provincie San Luis.

  Okolo 2 hodiny odpolední odbočujeme na cestu, která vede ke kláštěru Suyuque Nuevo.

 Při poslední návštěvě této provincie nám na průzkum této oblasti již nezbyl čas, a tak si ti letos nenechám ujít. Vím, že kamarádi, kteří tady byli, hledali kaktusy na pravé straně údolí. Z toho důvodu se rozhodujeme pro stranu levou. Dělníci, kteří opravují opěrné zdi, mi na můj dotaz potvrzují, že nahoru do kopců nějaký chodník vede, je prý to však nebezpečné. Asi tam nikdy nebyli, protože chodníček se už po 100 metrech ztrácí úplně. Lumír s Danou dělá průzkum nejbližšího vrcholku. Jelikož vím, že kaktusy, které hlavně hledáme rostou až ve vyšší výšce, tak se s Petrou vydáváme směrem, kde jsou na obzoru vidět dva vrcholky, které z dálky vypadají, že nejsou tolik porostlé vysokou trávou.  První nalézáme několik tmavě otrněných G. fischerii v. suyuquense MT 08-444.

Rostou vždy jen na skalních výchozech, většinou z boku. Terén je pořád hůře schůdnější. Místy lezeme už po všech čtyřech. Obdivuji Petru, že ani nenadává a ani na ní nemusím moc čekat. Táhne mě to však nahoru. Postupně je naše snaha odměněna několika  rostlinami G. neuhuberi MT 08-443.

Nádherná je zejména plochá deseticentimetrová se světlými trny, kterou našla Petra ve skalní štěrbině. Asi po 2 hodinách vystupujeme do 1534 m/n/m, kde průzkum pro tentokrát přerušujeme sestupem dolu do údolí k horské říčce. Ještě krátká koupel a přesun na parkoviště před klášter. U auta se potkáváme s Lumírem a Danou, kteří na nás už čekají. Jsem docela rád, že jsme všichni v pořádku a můžeme vyrazit na další lokality.

   Před San Luis odbočujeme na novou horskou silnici, která vede do Potrero de los Funes. V kempu u jezera to naše dnešní snažení splachujeme studeným pivem. Asi vypadáme hrozně, protože je to poprvé co jezdím do Argentiny, že chce někdo ode mne zálohu na vratnou  láhev.

    Okolo policejní stanice vyjíždíme  nad přehradu do kopců, kde nalézáme pěkný plácek na stanování. Jelikož jsme v typové oblasti G. fischerii, jdeme udělat s Lumírem krátký průzkum. Na svahu u cesty po chvilce také tyto rostliny nalézáme.

Rostou tu opět s G. achirasense var.echinatum MT 08-447. Zase to vypadá na pěkný slejvák. Zalézáme do stanu a ihned usínáme.