O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Kontakt

 

Patagonie a střední Argentina 2008

Termín: 3.11.2008 – 16.12.2008
 

 

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14
 
 

21.11.2008

 Naštěstí z toho deště nic nebylo.

  

 Provádíme fotodokumentaci lokality a vyrážíme nazpět až do Pagancillo. V této vesničce najíždíme na prašnou cestu, která vede přes Cuesta Miranda, Saňogasta a Cuesta Guanchin až do Chilecito. V celé této oblasti roste, kromě jiných kaktusů, G. guanchinense a na horských hřebenech G. ritterianum. 3 km severovýchodně za osadou zastavujeme na první průzkum. Kromě G. riojense MT 08-354 žádné gymno nenalézáme. Opět máme nenápadnou kontrolu z vesnice. Stačí projet okolo baráku a hned o nás všichni ví.

U Puerto Alegre už vjíždíme do oblasti červených skal.

 

 Lokalita v těchto místech přinesla opět jen G. riojense ssp.kozelskyanum v.mirandense MT 08-355, jak zní správně poslední platný popis těchto gymnocalycií. Přímo v cuestě se opravuje silnice, a tak je doprava svedena do potoka, kde vede provizorní komunikace. To nám umožňuje se dostat do oblasti mimo hlavní cestu. Jsou zde krásné neporušené populace G. guanchinense MT 08-356.

 

 Rostliny rozhodně patří mezi širší populaci G. rhodantherum, ale název guanchinense lépe lokalizuje tyto krásné kaktusy. Je zvláštní vidět tyto kaktusy růst na červeném podloží skal. Vše to ještě umocňují bizardní tvary okolních skalisek.

    Těsně před vrcholem zkoušíme další lokalitu.Tady je už jiné podloží, drobné keříky a žulové valouny. G. guanchinense MT 08-357 jsou řídce rostroušeny po svahu. Všude v okolí kvetou svými nádhernými dvoubarevnými květy Pyrhhocactus kattermannii. Vylézáme až na náhorní plošinu. Tady jsou rostliny podstatně větší a ploché. Je legrační, že kdyby jsme popojeli pár stovek metrů, tak se sem dostaneme skoro autem. Ale já mám to lezení po skalách opravdu rád. Na parkovišťátku u pomníčku postává nějaký cyklista. Když vidí, že budeme pokračovat dál, tak nám píše na kus kartonu vzkaz pro svého kamaráda, který se někde asi zdržel. Snaží se celou situaci vysvětlit španělsky, ale když na něj Petra spustí anglicky, tak si očividně oddechne. Z důvodu žensky znějícího jména si původně myslíme, že někde zanechal svojí přítelkyni, což by v této pustině asi nebyl dobrý nápad. Když však po pár km potkáváme dlouhovlasého blonďáka, jak tlačí do kopce kolo, tak vidíme, že je všechno asi trochu nějak jinak. A nebo není ? 

     Po sjezdu si před Saňogasta nacházíme u čistého potoka pěkný plácek na spaní. Bohužel později poznáváme, že toto místo používá četa elektrikářů jako své zázemí, a tak se raději po vykoupání  přesouváme na druhou stanu za město. Dlouho nemůžeme nic vhodného najít. Nakonec spíme blízko obydlí, což  zejména o  víkendech  s sebou většinou  přináší poslech hudební produkce diskoték až do ranních hodin.

 22.11.2008

 Dnes nás čeká pokračování průzkumu v okolí Cuesta Guanchin. Přímo u cedule máme GPS na G. ritterianum.

  

 Moc se mi to nezdá, protože tyto malé kaktusy rostou v podstatně vyšších výškách, ale uvidíme. Hned u silnice, vedle ořechového sadu, je pěkně zarostlý kopec.

Asi od majitele získáváme souhlas k naší návštěvě. Bohužel z gymen nic. Přesouváme se na druhou stranu silnice, kde je za plotem něco jako špatně uklizená obecní skládka. Roste tu však veliké množství plochých G. riojense MT 08-358.

 

   Jelikož bych chtěl dnes najít hlavně ritteriána, tak se po krátké poradě kousek vracíme k místu, kde byl lepší přístup k okolním kopcům.

Postupně se rozcházíme. Já se prodírám postupně dál a až na třetím vrcholu od silnice nalézám gymna. Podle vzhledu a nadmořské výšky se však zase pravděpodobně jedná o G. guanchinense MT 08-360.

    Přesouváme se k osadě Guanchin,  která je v rovině mezi jednotlivými hřbety Sierra de Famatina. Vjíždíme do cuesty a  těsně před vrcholem stoupání zastavujeme. Výškoměr ukazuje 1770 m/n/m. Hned vedle cesty na malém hřbítku nalézáme G. guanchinense MT 08-361.

  

 Vzhledově to jsou shodné rostliny z těmi v Cuesta Miranda. Mně  však dnes  hlavně zajímají jiná gymnocalycia. Za těmi se ale musí ještě alespoň o 300 výškových metrů výše. Vybíráme si s Petrou horský hřbet nalevo od cesty. Ten by tyto parametry mohl splňovat. Asi po ¾ hodiny se nám podaří se nahoru vyškrábat. Je to dobrý pocit, když na mě Petra v zápětí  křičí, že je našla. Už jí to hledání kaktusů asi taky nějak chytlo a nebo my chce prostě udělat radost a to rozhodně také není k zahození. Odměna v podobě krásných kvetoucích G. ritterianum MT 08-362 a výhledů po okolních kopcích, stojí za to trochu námahy.

 

 Sedíme na kameni a vychutnáváme si tuto krásnou chvíli. Až teď si uvědomuji, jak se většinou pohybujeme jen v dohledu auta. Říkám si, že při budoucích cestách bych toto chtěl trochu změnit. Znamená to sice určitě méně lokalit, ale podle mého názoru podstatně více zážitků a  o to přece jde také, ne?

     Při přesunu k Famatina odbočujeme doprava na Ruinas de Capayao. Jedná se o rozpadlé  původní domy španělských dobyvatelů z roku 1552. Na těchto místech to na mě vždycky nějak zvláštně působí. Neumím to přesně popsat, je to jen takový divný pocit. Spíše bych to chápal  na starých indiánských ruinách, ale tady, na místech obydlených před 450 lety? V Čechách jsou podstatně starší památky na každém kroku a nic. Asi to bude způsobovat ten pařák.

     U Guandacol zastavujeme a se pokoušíme najít otrněné G. rhodantherum, kterému se říká nidulans. Nevím ale, kde bych ho tu měl hledat. Most přes vyschlou řeku a kolmá skála bez vegetace. Asi to bude opět jen jméno nejbližšího místa na mapě, jak už se nám kolikrát stalo. Skutečná lokalita bude asi o pár km jinde. Na podrobnější průzkum opět schází čas. Příště to bude chtít souřadnice GPS .

     U Famatina, je osada Plaza Viecha.To je už úplně o něčem jiném. Ihned za prvními domy nalézáme v nivě řeky nádherně otrněné G. rhodantherum MT 08-363.

  

 Kytky rostou jen na vyvýšených místech, kam se voda hned tak nedostane. Na průzkum okolních skal už bohužel není čas. Noc trávíme kousek za Famatina.

 23.11.2008

 Dnešní den začínáme naší známou lokalitou Chaňarmuyo. Červené skalní výchozy a na nich G. rhodantherum.

 

 Poprvé si všímám, že za skálami jsou vinice. Zavlažovací kanál s pramenitou horskou vodou je velikým lákadlem k vykoupaní, čehož taky náležitě využíváme. Poprvé se dostávám do městěčka Pituil. Několikrát jsem přejížděl na dohled, ale nikdy jsem se zde nestavil. V panaderii kupujeme u příjemné majitelky pan casero /domácí chleba/ a konzervy na oběd.

   2 km za městem je další z lokalit G. rhodantherum MT 07-247.  Kaktusy odtud mají na rozdíl od těch z oblasti Famatina, legrační krátké trníky.

  

 

 Bohužel ještě nikdy se mi nepovedlo sebrat nějaké semínko. Obědváme u silnice ve stínu staré akácie. Lumír, který se i po lokalitách většinou pohybuje ve slabých pantoflích od vietnamců, si zarazí do chodidla veliké trny a několik dnů má problémy s chozením.

    Rozhodujeme se změnit trochu původní plány. Chce už to zase něco jiného něž kaktusy a tak zajíždíme  k Sierra de Velasco a u Cuipán odbočujeme na indiánské ruiny Quebrada del Hualco.

  

 Dneska máme poměrně více času než posledně, a tak toho náležitě využíváme. Všude jsou umístěny nové mosazné informační cedule. Postupně prověřujeme celé sídlo. Jednotlivá stavení byla na sobě kaskádovitě nalepená a na nejvyšším patře, chráněném  hlubokou roklí, bydlel náčelník. Zvlášní atmosféru doplňuje G. polycephalum MT 07-245 a všudypřítomná Lobivia aurea, převážně v květu.

 

 

 Jelikož je pěkný pařák a zásoby vody se rychle tenčí, tak se vracíme na parkoviště a za San Blas zkoušíme novou lokalitu. Je nepochopitelné, že přestože tu jsou stejné podmínky jako na okolních lokalitách, nenalézáme zde ani jedno gymnocalycium. Na další lokalitě,Alpachince, je tomu přesně naopak. Pod keři se před námi schovávají staré kusy G. glaucum MT 07-244.

  

 Tuto zvláštní atmosféru štěrkových muld doplňují všudypřítomné L. leucantha.

    Bez jakékoliv kontroly přejíždíme do provincie Catamarka. Několik km před Tinogasta je v místě zvaném La Puntilla skála, kde rostě několik posledních G. catamarcense subsp.schmidianum MT 08-254.

  

 Na tomto místě dělal jeden z prvních svých sběrů rakouský gymnofil p.Amerhauser. Rostlinám dal sběrové číslo STO 060. Dodnes se v našich sbírkách tyto krásně otrněný rostliny vyskytují. Tradičně vyšlapáváme křížovou cestu až ke kapličce. Hned za ní na skále nacházím několik rostlin, kterých jsem si minule nevšimnul. Jelikož se již blíží večer, tak se rozhodujeme dole na rovině přenocovat. Již za naprosté tmy se jdeme vykoupat k řece. Při cestě narážíme na zavlažovací kanál, a tak dnes již podruhé využíváme jeho nabídky k osvěžení. Tento pocit však netrvá dlouho. Zem ve stanu je tak rozpálená po celodenním pařáku, že se nedá ani dlouho usnout

 

 


přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14

Autor:
Martin Tvrdík