Americký deník aneb poprvé v JA
- tak, jak jsem to vnímal
já, Martin Tvrdík, začínající gymnofil
- část 11.
-
- přechod na část:
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15
-
-
24. 1. 2006 - Dnes musíme rozhodně něco
udělat s těmi stěrači. Recepční nám doporučuje autoelekrodílnu a
tak se tam přesouváme. Oprava se asi protáhne a tak já s Jirkou
vyrážíme do města a Venca s Brianem zůstává u auta.
|
 |
Salta
Na náměstí si dáváme vynikající argentinskou kávu, v
knihkupectví kupujeme mapy a publikaci o Argentinských
kaktusech. Auto se pořád ještě opravuje, tak si vyřizujeme
internet a nakupujeme čerstvé pečivo v místní pekárně.
|
|
Cesta Salta - Caldera
Ze Salta přejíždíme do provincie Jujuy. Tato oblast
má již velikou vzdušnou vlhkost a tropickou sukulentní vegetaci.
Na stromech rostou bromélie.
|
|
Cesta Salta - Caldera
Navštěvujeme informační centrum pro provincii Jujuy,
kde nám ochotné pracovnice dají propagační materiály a mapky.
|
|
Informační centrum
Odbočujeme na San Salvador de Jujuy, správní město
provincie. Po nafocení a nákupu map odjíždíme směr bolivijské
hranice. Již v podvečer se šplháme na lokalitu Volcán. Rostou
zde drobné rostlinky Lobivia hamatacantha rebutioides a Parodia
icarensis v. tumbaya, pojmenované podle městečka Tumbaya.
|
 |
Volcan, lokalita Lobivia haematantha rebutioides
Dnešní místo na nocleh je docela problém. Při
odbočení ze silnice nás zastavují uzamčená vrata soukromích
pozemků. Při dotazu majitele nedostáváme souhlas s nocováním. To
je poprvé, co se z něčím takovým setkávám.Připadá mi ale, že to
je proto, že se nás bojí. Konečně nalézáme u jedné vesničky malé
písečné plácky, vzdálené od silnice.V dálce se blýská .Stavíme
stany,vaříme polévku a jdeme chrnět.
25. 1. 2006 - Z deště naštěstí nic nebylo. Kousek odtud
rostou na skále malinkaté Blosfeldia liliputana. U městečka
Tilcara rostou známé Gymnocalycium saglionis tilcatensis.
|
|
Gymnocalycium saglionis tilcarense
Rostlin je zde poměrně dost. Tato varieta kvete již
od průměru asi 7 cm, o čemž jsem měl možnost se sám přesvědčit.
Po několika km je silnice zatarasena. Indiáni mají natažené
transparenty, asi bojují tímto způsobem za svá práva.
|
 |
Demonstrace a Tilcara
Je zvláštní , že se zde nikdo nerozčiluje a všichni
v klidu čekají. To si u nás neumím představit. Naštěstí nás po
malé chvíli pouští a nechají po skupinách projet. Míjíme ceduli,
která nás upozorňuje, že se opět vracíme do tropů.
Městečko Humahuaca je opět výletní oblast.
|
 |
Humahuaca
Je zde mnoho turistů. Dáváme si rozchod, Venca s
Brianem jedou někam na pasacany a já s Jirkou opět spěcháme za
kulturou. Je zde plno obchůdků se suvenýry a tak po obědě v
místní restauraci (lamí steak) s živou hudbou, taky nějaké
nakupujeme. Přesouváme se za městečko směr Cerro Moro, kde jak
máme informace, by měla někde růst červenokvětá Weingartia
neumaniana, kterou se pokusíme najít. U polorozpadlého statku
rostou krásné červeně kvetoucí rostliny Tephrocactus nigrispinus.
|
|
Tephrocactus nigrispina
Od místních lidí se dovídáme, že Cerro Moro je název
pohoří a tak se pokoušíme vylézt na jeden kopec, který se nám
zdá nejpříhodnější. Brian říká, že tyto rostlinky je třeba
hledat až na plotnách na vrcholu kopce v drobném štěrku. Je to
docela slušný výstup a v této výšce se i špatně dýchá. Brzy se
rozdělujeme. Bohužel na kopci žádnou kaktusovou vegetaci
nenalézáme.
|
|
Parodia massii
U vesničky směrem na Humahuaca je fotbalové hřiště.
Muselo být náročné v této kamenité pustině něco takového
vybudovat. Co by ale pro budoucí Maradony argentinci neudělali.
Pro nás je to jednoznačné. Na hřišti se bude dobře nocovat.
|
|
Nocování 25. - 26. 1. 2006
|
- Autor:
Martin Tvrdík
|
