Gymno - deník
Argentina 2007 (5)

10. ledna 2007
Ráno se vracíme na křižovatku Los Membrillos. Chceme udělat průzkum vpravo od cesty, ale jakmile se chystáme přelézt drátěné zábrany, tak na nás křičí sedlák z blízkého statku, že to jeho pozemek a že tam nikoho nechce. Je to poprvé, kdy s tím máme nějaké problémy.

Většinou se jen zeptají na účel našeho průzkumu a dávají nám souhlas s pohybem po jejich pozemku. Raději jedeme severně 1 km, kde již není na pozemek vidět. Jako vždy je i v této lokalitě jen  stejná kaktusová vegetace jako  v okolí. Krásné jsou zejména Gymnocalycium  brachyanthaum MT 07-111, které rostou v trávě.

Přejíždíme k oblasti Cerro Largo a Cerro  Del Valle, kde by již měly růst miniaturní Gymnocalycium carolinenese. Na lokalitě Las Huertitas rostou miniaturní gymnocalycia MT 07-113, které si ještě k Gymnocalycium carolinense netroufáme přiřadit.

Na další lokalitě Gruta de Intihuasi u Cerro Largo se již o tyto miniaturky MT 07-117 jasně jedná. Z lokality San Salvador je krásný výhled na okolní hory. Gymnocalycium carolinense MT 07-119 je zde veliké množství.

Rostou na vertikálních skalních výchozech, největší rostlinky mají 4 cm v průměru. Opět jako všude, i zde roste Gymnocalycium brachyanthum MT 07-120. Při průjezdu pohořím San Luis se opět otevírají nádherné pohledy.

Zastavujeme a při průzkumu okolí nalézáme opět miniaturní Gymnocalycium carolinense. Naše další cesta vede k digue La Florida, kde se ubytováváme u řeky před přehradou. Opět se ozývá starý problém se závěsem výfuku. Kusem drátu provedeme provizorní opravu, ale je jen otázka času, kdy budeme muset vyhledat značkový servis. Bohužel to jde v Argentině jen v hlavních městech provincie a to znamená ztrátu drahocenýho času. Ještě se večer vykoupeme v řece a po polévce se jde spát.

11. ledna 2007 
V noci se blýskalo, ale nakonec spadlo jen pár kapek. Ráno je jako každý den zataženo, ale okolo 10 hodiny  se vždy začne ukazovat sluníčko. Zabalíme a najíždíme na silnici směr Saladillo. Kousek od místa našeho noclehu zastavujeme na lokalitě Digue la Florida. Na kopečku rostou Gymnocalycium fischerii MT 07-121. Některé rostliny tu vypadají jako poeschlii, mají červené trny. U přehrady stavíme, abychom udělali několik foto. Jelikož problémy s výfukem stále přetrvávají, zastavujeme ve výletní oblasti Trapiche a hledáme nějakého mechanika. Bohužel nalézáme jen goméra. Ten je naštěstí natolik ochotný, že nám výfuk pořádně přidrátuje. Snad to vydrží do značkového servisu.

Před Saladillo najíždíme z prašné cesty přímo na novou dálnici. Tomáš tvrdí, že v tomto místě loni nebyla. Hned za nájezdem je La Petra. Zastavujeme v prašném okraji dálnice a přelézáme plot. Zde je už jasná lokalita Gymnocalycium poeschlii MT 07-123.

Jsou to naše první pešlíci, a tak na lokalitě strávíme poměrně dost času. Docela mě překvapilo, že největší rostliny dosahují až 10 cm. Je to zvláštní pocit, vidět růst kaktusy u dálnice, ale i taková je již Jižní Amerika. Doba, kdy tady jezdil Frič na koni, je již dávno v nenávratnu.

Pět kilometrů před Saladillo je koupaliště, kde majitel vybírá 5 AP. Hned nad koupalištěm má Tomáš od loňska lokalitu  Gymnocalycium poeschlii MT 07-126. Vyskytuje se zde taky krásná Lobivia aurea s dlouhými trny. Po prohlédnutí lokality se koupeme a vaříme si kafčo. V této oblasti je také vzorová lokalita pro popis těchto rostlin. Projíždíme Saladillo a odbočuje severně na prašku. Na lokalitě opět Gymnocalycium poeschlii MT 07-128 a také současně Gymnocalycium borthii MT 07-127.

Tato lokalita je dnes poslední. Vracíme se do Saladillo, kde fotíme místní kostel. Hned za městečkem je koupaliště s přístřešky na stany. Zde bude dobré nocování. Kluci se rozhodují, že budou spát pod širákem a já jako vždy stavím stan. Čekáme, že někdo přijde vybrat nějaký poplatek, ale nikdo se neobjeví, tak jdeme spát.