|
10. 1. 2006 - Ráno se
probouzíme za hukotu oceánu a hlavně v suchu. Místním se dá věřit
a to je dobré znamení. Dnes nás konečně čekají první Copiapoa.
Kousek za městem odbočujeme z pobřežní komunikace směrem do
vnitrozemí. Rychlý přesun asi 500 km a byla by chyba nenavštívit
Prsty pouště.
|
 |
Prsty
pouště, 550 km za Antofagasta
Tento betonový monument je
vysoký asi 15 m. Jsme zde sami, ale po chvílí přijíždí čtyři auta
s místní cestovkou. Ještě že už máme nafoceno. Konečně odjíždíme
na první lokalitu. Combre El Paso a Copiapoa solaris.
|
|
Copiapoa
solaris, Combre el Paso
Jsem ale docela zklamán.
Rostliny jsou evidentně ve špatném stavu. Většina trsů je dávno po
smrti a některé jsou dokonce shořelé. Vypadá to, jako by ty uschlé
kopči někdo zapaloval, ale kdo a proč?
|
 |
Copiapoa
solaris - nový život ve spáleništi
Spíše si myslím, že zde
působí samovznícení. Suché trsy při ranních mlhách zvlhnou a
později se ukáže sluníčko, rostliny se zapaří a dojde
k samovznícení. Ale je to jen má teorie. Později se s tím už nikde
neshledáme.
Příjiždíme na prašku podle
pobřeží, kde odbočujeme směr Paposo. Ještě zastavujeme na jedné
liduprázdné pláži na oběd. Zde je krásné koupání, fotíme vše co se
dá, digitál to unese a pokračujeme. Asi po 5 km zastavujeme u
dalších solarisek. Zde jsou už v podstatně lepším stavu. Možná je
to tím, že lokalita je u moře a zde je větší vlhko. Objíždíme
erozí přerušenou komunikaci a další lokalita je nádherná.
Copiapoa haseltoniana jsou nádherné impozantní rostliny.
|
 |
Copiapoa
haseltoniana, Coleta Colorada
Samostatné kytky jsou až 20
- 25 cm v průměru a vysoké do půl metru. Je zde také první
Pyrrhocactus, P. paucicostatus. Některé rostliny jsou
v květu a některé mají již zralé plody se semeny. Další lokalita
je ještě krásnější.
|
 |
Další
lokalita C. haseltoniana směrem na Paposo
Je zde více doprovodné
vegetace a krásné přírodní skalky. Řekl bych, že tu již poušť
přechází v polopoušť. Dle literatury to ale je až někde u Copiapo.
Kopči jsou zde menší, zato však v trsech. Nádherné jsou pohledy
přes kaktusy na oceán. Už se nemůžu dočkat až uvidím, jak dopadly
fotky. Zatím bohužel jen večer, ve stanu na displeji foťáku.
Odjíždíme směr Paposo. Copiapoa haseltoniana jsou tady
statisíce. Projíždíme osadou Paposo a asi 15 km jižně, kousek za
nějakým dolem zastavujeme na nocleh. Jelikož zde jezdí nákladní
auta z lomu a dost se zde práší, tak zajíždíme blíže k pobřeží. O
místní populaci se zde říká, že to jsou Copiapoa haseltoniana
gigantea. Nevím, ale mě se zdají pořád stejně veliké, jako na
první lokalitě.
|
|
Lokalita
Copiapoa haseltoniana gigantea, 15 km jižně za Paposo
11. 1. 2006 -
Vstáváme a fotíme to, co jsme z důvodu špatného světla nenafotili
včera a odjíždíme směr Taltal. Asi 5 km před městem zastavujeme.
Dohodli jsme se, že se pokusíme najít Copiapoa krainziana.
Brian říká, že ji už jednou neúspěšně hledal. Auto necháváme
u místních cestářů a po poradě s nimi odcházíme kaňonem kolmo
k moři.
|
|
Cesta za
Copiapoa kranzianama, kaňon Quebrada San Ramon
Lokalita se jmenuje Quebrada
San Ramon. Procházíme nádherné přírodní scenerie. I když
neuspějeme, tak to rozhodně stojí za shlédnutí. Malebné skalní
masivy a zajímavá společenstva rostlin. Asi po 3 km se cesta
rozdvojuje. My jdeme doprava. Brian říká , že posledně šel doleva.
Po dalších 2 km začínají být nalevo v kaňonu na kopčách patrné
změny. Rostliny jsou zde s bílými trny. Jdeme ještě asi 1 km, ale
bělotrnná forma se zde již nevyskytuje. Prozkoumáváme podrobně
konec kaňonu, ale ani zde není žádná známka po krainziánách.
Vyskytuje se zde ale Copiapoa tenebrosa a Pyrrhocactus
sp.. Po chvíli potkávám Jirku a dohodneme se, že se vrátíme na
původní místo k bělotrnné formě. Tam to někde musí být. Václav
s Jirkou si nějak špatně rozuměl. Asi se už prý vrátil k autu. Je
to škoda, protože opravdu v místě bělotrných se ve svahu začínají
objevovat krainziány.
|
 |
Na
lokalitě Copiapoa krainziana
Rozhodně to ale nejsou
všechny rostliny na lokalitě. Jen několik trsů má měkké dlouhé
bílé trny. Chtělo by to více času a prozkoumat okolní kopce. Je
zajímavé, že některé trsy mají na jedné straně tmavé trny a
postupně přecházejí až k bílé barvě na straně druhé.
|
 |
Na
lokalitě Copiapoa kranziana - variabilní trs
Postupně přichází i Brian.
Nechce se nám z lokality, chudák Venca na nás musí v tom horku
čekat u auta, a tak vyrážíme. Těsně před městem odbočujeme do leva
na lokalitu Copiapoa cinerea v. cinerea - Taltal.
|
 |
Copiapoa
cinerea v. cinerea
Přes cestu je závora a tak
před ní zastavujeme. Vedle jsou sice od terenních aut vyjeté
koleje, ale rostlin je zde všude veliké množství, tak proč jezdit
dál. Dneska ty lokality opravdu stojí za to. Venca už má hned taky
lepší náladu. Rostliny mají nádhernou stříbrnou epidermis. Přesně
tak, jak se to od kopiapoí čeká. Zejména solitérní rostliny jsou
nádherné. Taltal je staré město, koloniální dřevěné domy a dřevěný
kostel. Venca s Brianem si jdou dát do hospůdky něco k snědku a já
s Jirkou vyrážím za kulturou, lovit fotky do města. Na náměstí
právě probíhá prezidentská kampaň. Chile bude mít nového
prezidenta a zde má mítink horká kandidátka Michelle Bachelet.
|
|
Taltal
Je mrňavá, není jí sice moc
vidět, ale o to více ji je slyšet. Bude to dobrý prezident.
V kostele nás děti paní správcové pouštějí na věž, vše
dokumentujeme pěkně z výšky. U nás by už po nás šla tajná policie,
ale tady jsou v pohodě. Ještě několik fotek na nábřeží a jdeme za
klukama si dát alespoň pivčo. Asi po 35 km za Tantalem odbočujeme
z hlavní silnice na prašku, která by měla vést k osadě Cifuncho.
Je to rybářská vesnička, asi 20 domečků. Zde, kousek za osadou, si
na pláží stavíme náš tábor, kde po běžných procedurách, jako je
vaření polévky a u mě koupání v Pacifiku, strávíme dnešní noc.
|
