20. 1. 2006 - Ráno je vidět, že včera byla pěkná tma. Horší místo jsme si nemohli vybrat  Všude plastové lahve, pneumatiky a Venca dokonce spal na nějakých drátech

Ale i to je Argentina. Rychle balíme a prověřujeme několik lokalit až po Las Ventanas- El Obelisco.

Zde všude roste forma punillense. Nádherné rostliny, většinou světlé a přilehlé silnější trny. Pro gymnofila „pastva pro oči“.Jako doprovodná vegetace žlutěkvetoucí Acanthocalicium thionanthum brevispinum a Parodia rubristaminea. A to nádherné skalnaté okolí. Uprostřed monumentální Obelisco.

Jelikož se chceme pokusit přejet do Salty přes pohoří Sierra de Los Pastos Grandes, tak se vracíme zpět do Cafayate. Asi  10 km před městem ještě jedna lokalitka, kde má růst Pterocactus, který nenalézáme. 

Je zde však několik G. spegazzinii a tak jsem rád , že si nafotím i tuto likalitu. Odbočujeme směr Molinos,Cachi . V městě nakupujeme suvenýry, benzín a měníme peníze. Brzy končí krásná asfaltka a začíná praška. 

Dalších 20 km projíždíme místem, kde jsou neskutečné skalní útvary. Na další lokalitě San Filipe je jen několik spegazzinni, jedno je však krásné s krátkými trny. Opět všudypřítomné Acanthocalicium brevispinum.

Ty co tam již byli ví, o čem mluvím. Potkat tady dinosaura, tak se vůbec tomu nebudu divit.To místo je  součástí pohoří Valles Calchaquies. Lokalita Angostaco- La Cabaňa10 km před La Angosturou), je pro gymnofila veliký zážitek. Spegazzinii jsou zde do 20 cm výšky.

Mají dvoubarevné přilehlé trny a je jich zde veliké množství, všechny s nezralými semeníky. Přejíždíme k La Angostura, což je jen cedule u silnice. Vesnička je asi někde poblíž. Rostliny jsou zde podobné jako ty předešlé, ale je jich tu podstatně méně. Kousek odtud je nalevo malý plácek, kde má nějaký místní jezeďák balíky slámy. Snad mu to nebude vadit. V dálce hřmí a blýská se. 

21. 1. 2006 - Ráno jen sbalíme stany a už prší. 

Dalo se to čekat. Zatím nám počasí docela přálo. Přijíždíme k Molinos a pořád prší. Nedá se nic dělat. Beru oblečení do deště, foťák a vyrážím
 

Kluci zůstávají v autě. „Jseš gymnofil, tak běž“!. Postupně to nevydrží a vylezou taky. Špatně se fotografuje, ještě že mám taky světlý deštník. 

Na lokalitě Seclantás jsou již spegouši se světlezeleně zbarvenou epidermis. Je zde jedna rostlina, která má krátké placaté trny. 

Městečko Cachi je zase výletní oblast. Jsou zde prodavači suvenýrů a poměrně plno lidí. To není nic pro nás. Pořád prší a jsme již celý promočení. Dnes to bohužel bude na spaní v nějakém penzionu. Zkoušíme to v La Poma, což je vesnička na upatí pohoří, přes které se pokusíme projet. Teď v době dešťů to rozhodně nebude žádná sranda, ale Brian se tváří, že mu to moc nevadí. Penziónek nalézáme. 

Zvenku docela pěkná stavba, v pokojích palandy a hlavně sprcha. Po ubytování se vydáváme s Jirkou hledat hospodu. V místním obchodě  nám ochotně poradí. Nikde žádná cedule, je ale otevřeno a tak jdeme dál. Všude je tma a když rozsvítím, tak přiběhnou dvě indiánské holčičky. Pak maminka a po chvíli dorazí i Vašek s Brianem. Dostaneme nový ubrus a nakonec i velice dobrou domácí stravu za levný peníz. Člověk zde nemůže dát na první dojem.