|
23. 10. 2004 Sníst polívku a rychle
sbalit. Jirka zase vyhrál. Už jsem na to přišel, jak to dělá. Budí
se ještě před rozedněním a v tichosti si všechno zabalí. Pak
vyleze ze stanu, jako by právě vstával. Je to filuta. Musím se
pořád učit. Tak a rychle na sádrovec.
Kousek před lokalitou nás zablokuje auto
jedoucí v protisměru. Z auta vystupuje Mexičan a jeden zůstává v
autě. Prohodí s námi pár slov a začne nám nabízet semínka
geohintonií. Po odmítnutí a upozornění, že by nás zavřeli, kdyby
je u nás našli, volá kolegu z auta. Ten se představuje jako místní
starosta a vyžaduje alespoň poplatek za focení. Po krátkém
smlouvání a upozornění, že jsme z chudé země, mu dáváme 250 peso a
necháme si napsat na kus papíru potvrzení. Takových starostů by se
tady mohlo najít více. Do bílé skály se už pěkně opírá sluníčko,
takže focení opět žádná sláva. Rostliny jsou však nádherné.
|
Na lokalitě
Aztekium hintoni
Na lokalitě trávíme asi 1 hodinu a vyrážíme
směr Aztekium ritterii. Při výjezdu z údolí prozkoumáváme
malý kopeček po pravé ruce. Na vrcholu nalézáme Ariocarpus
retusus. Výskyt je, jako již několikrát, na jihovýchodním
svahu a na vrcholu. Rostliny jsou bohužel již odkvetlé. Po poměrně
dlouhé prašné cestě a krásném pohledu na dominantní skálu,
přijíždíme konečně před Rayones.
|
Z Galeány na
Rayones
Zde odbočujeme doprava, projíždíme brodem
přes vyschlé koryto řeky a po malém zaváhání jsme na jedné z
nejznámějších lokalit (GPS: 24 58 313, 100 03 935, výška 1027 m
n. m.).
|
Aztekium riterii v
sádrovcové stěně
Na kolmé sádrovcové skále zde rostou stovky
těchto perel Mexika. Bohužel opět špatné podmínky pro focení.V
rokli je poměrně málo světla. Lezeme po skále jak kamzíci,
sádrovec je nestabilní, značně drobivý. Naštěstí se tento výkon
obejde bez zranění. Fotím ještě krásně zelené vranečky na bílém
sádrovcovém podkladu.
|
Vranečky na
stanovišti Aztekium riterii
Při pohledu ze skály jsou vidět nádherné
scenerie okolních pohoří. V Rayones navštěvujeme několik známých
lokalit Ariocarpus scapharostrus.
|
Rayones
Bohužel nejsou v květu a tak nechceme
ztrácet čas dalším hledáním. Vjíždíme na asfaltovou silnici směr
Linares. V Linares doplňujeme v místním Supermercadu zásoby a
vyrážíme směr San Carlos. V těchto místech je již nížina a na
teplotách je to znát. Je již tma a tak musíme hledat urychleně
nocleh. Bohužel při asfaltové silnici jsou samé oplocené ranče a
všude je vysoká tráva. Dojíždíme proto až do vesničky San
Salvador, kde sjíždíme na prašnou cestu, která by nás měla dovést
k pohoří Sierra de San Carlos. Kousek za vesnicí nalézáme v buši
vhodné místo a tak při baterce stavíme stany. Je sice již kolem
desáté večer, ale stále je pořádný pařák.
24. 10. 2004 Noc za moc nestála. Bylo
teplo až do rána. Ráno nám spravují náladu místní farmáři, kteří
nám po navázání kontaktu, přinesli dobrý ovčí sýr. Je to jeden ze
způsobů jejich obživy.
Po rozdání několika suvenýrů vyrážíme směr
San Carlos. Asi 3 km za naším stanovištěm je první výskyt
Astrophytum asterias. Hned u auta nalézáme první rostliny. Dělám
několik detailů a vyrážím hustým terénem na vrcholek. Bohužel
žádné další už nenalézám a tak dělám alespoň několik foto krásných
barevných pavouků. Další lokalita je opět bomba. Po několika
kilometrech zastavujeme na lokalitě ranč San Antonio. Vpravo před
vraty do ranče je malý nenápadný kopeček, který je plný kvetoucích
Ariocarpus trigonus.
|
Ariocarpus trigonus,
Rancho San Antonio
Lezeme po zemi jako malé děti a snažíme se
ulovit co nejlepší záběry. Některé rostliny mají celé věnečky
květů. Při průzkumu druhého kopečku málem šlapu na asi 50 cm
dlouhého ještěra. Rychle si připravuji foťák, bohužel zvíře
bleskurychle mizí pod blízkým keřem.
Vyrážíme k dalšímu ranči, vzdáleném asi 10
km. Před rančem odbočujeme doprava k vodní nádrži (GPS, 24 58 313,
100 03 935, výška 1027m n.m.). Zde na mírných kopečkách nalézáme
opět kvetoucí trigony. Je to zážitek fotit ariokarpusy a v pozadí
vodní nádrž. Určitě netypické pro vyprahlé Mexiko. Jako
doprovodnou vegetaci nalézáme homalocephalu,
|
Homalocephala
texensis u jezírka při cestě na San Carlos
pektinátní echincereusy a též asteriasy.
Během chvilky přijíždí člověk, představuje se jako správce ranče a
ptá se, co tady hledáme. Po ubezpečení, že nám jde jen o místní
floru spokojeně odjíždí. Projíždíme San Carlos a první lokalita s
názvem La Liberta opět přináší zážitek s kvetoucích Ariocarpus
trigonus do průměru 20 cm.
|
Ariocarpus trigonus,
La Liberta
Okolo je všude plno Echinocactus
pectinatus, Astrophytum asterias a Ancistrocactus
megarhizus. Bohužel při výjezdu z lokality zjišťujeme, že jsme
opět píchli a dáváme rezervu. Na Mexičanech je sympatické, že se
většina zeptá a nebo ukáže, jestli něco nepotřebujete. Popojíždíme
k místnímu vulkanizátorovi, který nám za mírný poplatek opět
stejným způsobem gumu opravuje a odjíždíme směr Barretal. Nocleh
nalézáme těsně vedle prašné cesty, která končí vraty do ranče.
|
Echinocereus
pectinatus, La Liberta
pokračování příště…
|
