O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Kontakt

 

Mexický deník aneb poprvé v Mexiku

tak, jak jsem to vnímal já, Martin Tvrdík
část 12.

 

přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14
 
 

2. 11. 2004 - Ráno je poměrně chladno. Bouřková činnost posledních dnů asi předcházela ochlazení, které bude další dni ještě citelnější. Odjíždíme do Monclova. V městě míjíme davy lidí, které míří na místní hřbitov, jsou dušičky a to je v Mexiku velký svátek. Všude jsou stánky s květinama. Doptáváme se na jedno z místních supermercado.

 

Mercado 

Doplňujeme zásoby a já řádím v cukrářském oddělení. Všude opět čisto. V bufetu si dávám nějakou pálivou masovou směs. Těžko se v tom vyznat. Při výjezdu z Monclovy se ptáme místních policajtů na cestu na Saltillo. Jsou to pěkný prevíti.

Začali okolo nás obcházet s tím, že máme problém. Pavel prý nemá pás a pije pivo, což se prý ve svátek nesmí. Láhev nebyla otevřená, ale to nebyla polehčující okolnost. Bylo to úplně jedno. Kdyby to nebylo tohle, tak si našli nějaký jiný důvod. Doprovodili nás před výjezd na Saltillo, a požadovali peníze na limonádu. Asi z důvodu, že byl svátek si netroufli požadovat na pivo. Inu jiný kraj, jiný mrav. Vlastík jim po dohadování podal 10 pesáků a to je urazilo. Pokutu určili na 60 US dolarů. My, že jim nic nedáme a tak že musíme na stanici. Vlasta ví, že v Mexiku nesmějí policajti vybírat na ulici pokuty. Tak, že na tu stanici teda pojedeme. To se jim ale přestalo líbit. Z toho nekoukalo nic pro jejich kapsu a tak byl opět problém. Na stanici jsou prý až v 15.00 hod. Věděli, že budeme spěchat. S Vlastou nepořídili a tak se přesunuli k Pavlovi. Pavel nakonec podlehl nátlaku a dal jim asi 20 dolarů.

Úplatní policisté

Tak jsme šťastně odjeli z města. To byl pro mně jediný špatný zážitek z Mexika. Chci věřit Pavlovi, že se mu to za jeho cestování stalo teprve dvakrát, ale mě to pěkně otrávilo. Za Monclovou odbočujeme do vesničky La Paloma. Bohužel za vesnicí je vše oplocené a vrata jsou uzamčená. Nezbývá něž se vrátit do vesničky a zeptat se místního komisaria na souhlas a možnou cestu. Komisario - to je objev posledních dvou let. Předtím se tu nutnost ohlásit se komisáriovi nevyžadovala. Časy se mění, Mexiko je prý čím dál, tím víc za drátama a zamčenýma bránama. Souhlas dostáváme. Dáváme drobné dárky a vyrážíme.

Z La Palomy na La Lus

Ihned za vesničkou je ještě jedna brána, kterou je možno otevřít. Projíždíme a brzy se nacházíme na cestě, která je již klukům známá. Bohužel se to tam od jara změnilo a tak jsou opět problémy se správnou cestou. Vedle našeho cíle, kterým je zaniklá osada La Lus, je v provozu lom a je zde udělaná nová cesta. Vše se podaří a my se šplháme na lokalitu, kde se nachází nedávno popsaný Thelocactus rinconensis ssp. palomaensis.

Thelocactus nidulans palomaensis

Rostliny nalézáme. Je to malá lokalita na které je jen několik desítek velikých rostlin. Roste zde Ariocarpus retusus, bohužel opět odkvetlý. Je tu i několik velkých kristát.

Ariocarpus retusus, kristáta

Slézám do vesničky. Je to několik rozpadlých domků a jedna zachovalá nádrž na vodu. Vylézám na protilehlý kopec, kde nalézám trsy Epithelantha micromeris a opět několik retusáků. Scházíme se všichni v tábořišti.

Na lokalitě La Paloma

Stavíme stany na místech, která jsou vyhlazená od minulých táborníků a v už hotovém ohništi rozděláváme oheň. Pečeme si báječné masíčko s cibulkou a fazolema, pár pivínek před spaním. Je poměrně veliký vítr a zima, tak jdeme na kutě do spacáků.

La Lus ráno

3. 11. 2004 - Ráno jedeme zpět na hlavní silnici směr Saltillo. Sjíždíme z hlavní cesty na prašku směr Hipolito. Všude je plno horizontíku.

Echinocactus horizonthalonius

Jirka je nevidí a myslí si , že si z něj děláme srandičky. Tak zastavujeme, aby mohl o nějaký zakopnout. Těžko ho pak dostáváme do auta. Všude je hrozně prachu. Při železničním přejezdu stojí auto federálů. Když jedeme okolo, tak se po nás divně dívají. Netrvá to dlouho, a je za námi slyšet houkačka. Zastavujeme a opět dotazy odkud a kam jedeme a co tady děláme. Vlasta správně říká, že jsme novináři z Evropské unie a že fotografujeme život v Mexiku. Novinářů se asi bojí, tak nás bez kontroly a mordidy pouštějí.

Thelocactus bicolor

Vjíždíme opět na hlavní silnici směr Torreon a vracíme se směrem k Viesce. Projíždíme Torreonem směr na Durango a cestou zastavujeme na čůrání. Při té příležitosti prověřujeme kopeček napravo od cesty. Roste tam pěkné populace nizoučkých Thelocactus bicolor. Blíží se večer a tak nocujeme kousek od hlavní silnice, asi 40 km před Fresnillem.

Nocování na 4. 11. 

Okolo se vracejí farmáři z pole. Jsme ve státě Zacatecas. Je tu větší vlhko a tomu odpovídá i zemědělská činnost.

 

 pokračování příště…


 

 


přechod na část:   1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14

Autor:
Martin Tvrdík