3.12.2008

 Ráno prověřuji skálu hned nad tábořištěm.

 Včera se už nedalo pořádně fotit, a tak to dnes doháním. Odjíždíme z této oblasti palem směrem Aqua de Ramon. První ideální podmínky, vhodné pro růst kaktusů nalézáme na Cienaga del Coro. Na skalních výchozech postupně nalézáme G. capillense v.mucidum MT 08-408 a G. taningaense MT 08-409. Prostředí  neumožňuje rostlinám narůst do větších rozměrů. Převážně rostou na plném slunci.

      Na vrcholu stoupání zastavujeme na místě zvaném La Playa. Zde je pro mně veliký problém rozeznat od sebe dva taxony, které tady rostou. G. stellatum f.kleinianum MT 08-410 a G. bodenbenderianum ssp.intertextum MT 08-411 patřící do semenné skupiny Trichomosemineum.

 Identifikaci umožňují až zralá semena. Při sjezdu do údolí míjíme veliké množství Acanthocalycium violaceum., rozmístěných na efektních skalkách. V takovém množství jsem tyto rostliny nikde jinde neviděl. Dodnes mě mrzí, že jsme neudělali ani krátkou přestávku na nafocení této lokality. Dole v údolí u několika estancií se jako mávnutím kouzelného proutku mění okolní vegetace. Vysoké keře a stín znemožňují růst kulovitým kaktusům. Po 20 km zastavujeme u cedule Aqua de Ramon. 

 Jedná se o malou vesnici. Z domova jsem měl představu, že v okolí budou vhodné podmínky pro růst kaktusu, kvůli kterému jsem, do severní Cordoby, jedeme. GPS však neúprosně ukazuje 15 km severněji.

Vysoké stromy po obou stranách silnice  postupně řídnou. Napravo se objevují skály, tady je to správné místo. Musím přiznat, že většina G. mostii ssp. ferocior MT 08-412 vypadá jako vybrané kulturní rostliny v našich sbírkách. Silné hrubé trny a plochý růst, umocňuje prostředí  v kterém rostou.

 Poslední dobou se vedou spory, jestli taxonomicky patří rostliny ke G. castellanosii, rostoucímu za salinou v La Rioja a nebo ke komplexu G. mostii - valnicekianum, které roste na východ od této oblasti. Já osobně bych to spíše viděl na druhou možnost.

    U Tuclame najíždíme na ruta 38 a přes Cruz del Eje přijíždíme po pěkné silnici do rekreační oblasti v okolí Capilla del Monte. Cerro Uritorco je nejvyšší hora v okolí (1950 m.) Z koupaliště na řece nad městem je vybudována pěší stezka, místy zasekaná ve skále. Jelikož cesta na cerro a zpět trvá asi 4 hodiny, tak se vydávám udělat jen krátký průzkum nad řeku. Postupně nalézám veliké rostliny G. valnicekianum s hustými tenkými trny, které jsou u nás popsané jako varienta  polycentralis.

 Jelikož se za rostlinami musí šplhat na skály vedle chodníku, a já v trávě málem šlápnu na hada, tak se raději vracím na chodník a sestupuji zpět k řece. Škoda, že není více času na výstup na horu. Dle sběrů tady rostou ještě G. andreae, ale pro tyto miniatury je vhodný terén až ve vyšší nadmořské výšce. Po zaplacení symbolické částky za hlídání našeho vozu v campingu přejíždíme na večeří do La Falda. Z posledně znám dobrou restauraci na parillu. Buhužel v tuto denní dobu mají ještě zavřeno, a tak se vydáváme na prohlídku města. Již za tmy se pokouším trefit na místo, kde jsme již jednou nocovali. Bohužel se mi to nedaří, tak se vracíme do města a odbočujeme na Cosquín. Kousek před městem odbočujeme na silnici, která vede do náhorních plošin, kterým se říká Pampa de Olaen. Protože je problém v této zemědělsky intenzivně využívané krajině najít vhodné místo, zastavujeme u vjezdu do estancie, kde dostáváme od majitele souhlas s nocováním.

 4.12.2008

 Celá oblast Sierra Grande je známá zejména výskytem velkých G. monvilei G. capillense a G. stellatum. Ve vyšší výškách G. bruchii a G. andreae. První lokalita je ihned nad naším noclehem. Jelikož máme z domova GPS na červeně kvetoucí gymnocalycium z této oblasti, tak provádíme poměrně podrobný průzkum. Nalézáme jen G. stelattum f.kleinianum MT 08-413 a ve vysoké trávě nádherné veliké G.monvillei MT 08-414.

 Potvrzuje se, že do semen stellat z této lokality se asi připletly semena červeněkvetoucího baldiána. Při přejezdu na další lokalitu potkáváme plno svátečně oblečených gaučů na koních. Po dotazu se dovídáme, že v Olaen, což je místní poutní místo, se koná procesí v argentinském provedení. Takovou akci si nemůžeme nechat ujít. Vracíme se a odbočujeme směr kaple. Na místě je již místní policie a plno lidí s auty i na koních. Jelikož nás dnes čeká náročný přejezd po špatných horských cestách až do Tanti, tak po nafocení a nafilmování , odjíždíme na La Candelaria.

   Na Rio Pintos ve vrcholu stoupání, je bohatá lokalita G. capillense MT 08-416  a opět G. monvillei MT 08-418.

 Jelikož je okolo poledně, tak se postupně začínají otevírat narůžovělé květy menších gymnocalycií. Asi 10 km před La Candelaria nalézáme ještě G. bruchii MT 08-418, bohužel jen několik rostlin.

   Těsně před Jezuitským klášterem si prohlížíme starý hřbitov, bohužel jen přes zeď. Za symbolická 2 pesa na osobu si najímáme průvodce, který nám ukáže vše, co je zde k vidění.

 Mě zaujmou především G. monvilei, které rostou na skalkách mezi pravidelně udržovaným trávníkem na nádvoří kláštera. Na další lokalitě 3 km za klášterem je opět stejné zastoupení kaktusů, a tak se brzy přesouváme, už po lepší cestě, až na El Mirador, kde je krásná vyhlídka do nitra Sierra Grande.  Jsme tady v tu správnou dobu, protože většina G. monvillei MT 08-424 a G. andreae ssp. fechserii MT 08-423 je v květu.

 Bohužel je zataženo, a tak fotky nebudou asi tak pěkné, jak tomu je při slunečném počasí. Na Los Gigantes, které je jen několik km vzdálené, se nám dlouho nedaří G. andreae MT 08-425 nalézt. Na otevřených pláních hnízdí na zemi Terro Común. Tento pták je jedním z nejběžnějších v celé Argentině. Jelikož jsme se přiblížili nebezpečně k jeho hnízdu, začíná přelétat a imitovat hnízdění jinde, aby nás odtud odvedl. Raději toto místo brzo opouštíme, aby snáška vajec v té zimě nezastydla.

Kousek odtud je odbočka na Cerro Los Gigantes (2374 m). My však sjíždíme až do Tanti, kde se nám dlouho nedaří najít vhodné místo na nocování. Nakonec si Petra všimne dobrého místa v proluce mezi stavebními parcelami. Je už šero a první domky jsou dostatečně vzdálené. Raději nesvítíme, aby nás někdo nevyhodil.

 5.12.2008

 Tanti, to je především známá lokalita gymnocalycií. Představoval jsem si ale okolí úplně jinak. V povzdálí je vidět veliká přehrada. Vše v okolí je prakticky zastavěno.V supermercadu nakupujeme nějaké potraviny. Asi bych si neodpustil odtud odjet a nepodívat se po kaktusech.

Na kraji města, hned vedle silnice je příhodná skála. Nález tmavých G. stellatum f.kleinianum MT 08-428 na sebe nenechá dlouho čekat. Rostou zde společně s G. calochlorum MT08-427.

Hledat a fotit kaktusy vedle asfaltové silnice  nepřináší velké kaktusářské zážitky.

    Villa Carlos Paz je rekreační město. Využíváme velké nabídky prodeje suvenýrů k nákupu drobných dárků a upomínkových předmětů. Je legrační, že své první G. mostii , které vidím v Argentině, má majitelka jednoho z obchodů na terase, zasazené v cihlovém květináči.

Na dotaz, kde rostou, tvrdí, že všude v lesích okolo. Ještě se nabízí, že nás tam dovede. Odmítám, protože takové nálezy by mne asi moc nelákaly. Věřím, že si najdeme nějaké naše lokality sami. Přejíždíme na Copina, kde máme na lokalitu GPS. Napravo, pod krásnou asfaltkou jsou v dáli na horských loukách vidět zajímavé skalní výchozy. Bohužel, G. amerhauserii subsp.altagraciense MT 08-429 nalézáme s Petrou, po hodině hledání, jen několik kusů.

 Naštěstí jedna rostlinka má zralý semeník. Je to pro mně docela zklamání, protože ani loni se nám v Sierra Chica tyto rostliny nepodařilo nalézt. Po návratu k autu říká Lumír, že na druhé straně silnice nalezl rostlin více. Jelikož na silnici projíždí ve velké rychlosti závodní motocykly, tak se zde raději nechceme zdržovat. Opatrně přejíždíme k hlavní silnici, která vede na Mina Clavero. Po pár kilometrech nás zastavují pořadatelé, a upozorňují, ať jedeme opatrně, neboť tady probíhá trénink na zítřejší mezinárodní závod. Je to ale hrozný hazard, toto podnikat v plném provozu. Silnice je samá nepřehledná zatáčka. Bude to spíš asi nějaká amatérská akce místních motorkářů. Odbočujeme doprava a šplháme  do kopce na El Condor. Ve výšce 2150m zastavuje a nalézáme  G. andreae MT 08-430. Miniaturní rostliny prozrazují krásné žluté květy. Rozhodujeme se vrátit a konečně se pokusit najít nějaké G. mostii. Po cestě ještě využíváme možnost koupele pod menším vodopádem. První příhodný terén nalézáme za odbočkou na Copina v místě zvaném Acuila Blanca.

 A opravdu v zápětí nalézáme veliké množství G. mostii MT 08-431. Mají krásné přilehlé trny. Úplně jiné otrnění, než jsem viděl na loňské lokalitě u Rosario. Rostou zde dohromady s G. monvillei MT 08-432. Dokonce jedna monvileika má tmavé trny, což není u těchto krásných rostlin běžné. Za vrcholem stoupání u observatoria zastavujeme ještě na jedné lokalitě, aby jsme viděli, jak vypadají G. mostii MT 08-434 na druhé straně kopce. Lokalita je hůře přístupná a kaktusy tady rostou na strmé skále. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné kaktusy, jako na předešlé lokalitě, pokračujeme dál.

   Město Alta Gracia je vidět dole pod námi. Projíždíme oblastí, kde je opravdu vše důsledně oplocené. Tady bude asi problém, najít nějaké vhodné místo na spaní. Jelikož ale máme ještě dost času, tak na náměstí navštěvujeme jezuitský kostel, kde zrovna probíhá bohoslužba.

S menšími problémy najíždíme na silnici, která vede na Villa Generál Belgráno.V mapě je v této oblasti značeno několik kempů. Je před sezonou, a tak jsme rádi, že je jeden u řeky v provozu. Dohadujeme cenu na 50 AP a stavíme stany v prvé řadě hned u řeky. Ledovec tady zanechal krásné členité kameny. Ještě koupel v řece a můžeme vařit večerní polévku. V sousední zahradě je nějaký mejdan, a tak doufáme, že ten randál nebude trvat až do rána.