6.12.2008
Ráno nevydržím a jdu
nafotit kameny do řeky. Včera nebyly dobré světelné podmínky. Při
výjezdu z kempu musíme chvíli čekat na majitele, aby jsme mu mohli
zaplatit. Původně jsem chtěl ještě zajet do Villa generál Belgráno,
kde bylo popsáno G. mostii v.miradorense, která je typická
přilehlými trny. Myslím však, že rostliny v okolí observatorio
jsou s touto variantou totožné. Po průjezdu Alta Gracia nevydržím
a zastavujeme ještě na jedné lokalitě těchto kaktusů. Nalevo jsou
příhodné vápencové výchozy. G. mostii MT 08-435 tady opět rostou
s G. monvillei.
Při fotografování
poskakuji od jednoho kaktusu k druhému, až se ocitnu na kraji
hluboké rokle. Raději si chvilku sednu, abych do sebe nasál tu
ranní atmosféru. V dáli je vidět nejvyšší kopec v okolí a
observatoř. Odbočujeme opět na hlavní ruta 20, která projíždí
Parque Nacional Quebrada del Condorito. Po včera avizovaných
motocyklových závodech tu není ani stopy. Jelikož se opět
přibližujeme k typové lokalitě monvillei steinerii, zkoušíme najít
nějakou novou lokalitu. Na prvním místě se mi daří jen nalézt
normální formu.
Další lokalita
s místním názvem San Cayetano je v nadmořské výšce 1600 m a
opravdu zde nalézáme G. monvillei v.steineri MT 08-436.
Některé rostlin jsou
opravdu miniaturní se silnými propletenými trny. Kromě těchto
rostlin nalézáme také několik G. calochlorum MT 08-437. Ještě
krátká zastávka v informačním centru a odbočujeme doleva na
provincii San Luis. Po několika km je benzínová pumpa a několik
prodejen se suvenýry. Při průjezdu touto oblastí před 14 dny byly
ještě tyto obchody ve všední dny zavřeny. Teď je už hlavní
turistická sezona, a tak toho využíváme k nákupu.V místní stylové
kavárničce si dáváme kafíčko. Kromě jiných starých předmětů tu
interiér zdobí nádherný litinový sporák. Petra chvíli dokonce
přemýšlí, jak by ho dostala do Čech k nám na chalupu. Naštěstí jí
to brzy přejde. V městečku Santa Rosa del Conlara mi dělá trochu
problém nájezd na silnici, která vede k osadě Los Duraznitos. Na
křižovatce je u statku na potoku rybníček a u něj krásný travnatý
plácek, kde jsme minule nocovali. Po dotazu na statku dostáváme
souhlas i pro letošní rok . Pro dostatek času vyrážíme ještě na
lokalitu vedle statku. Na skalkách tady rostou typické rostliny
pro tuto oblast. G. borthi MT 07-153 a G.berchtii 07-152.
Na této lokalitě to jsou
však opravdové miniatůry. Stejně jako posledně nenalézáme větší
rostlinu než 4 cm. Večer přichází celá rodinka ze statku a plaví
v rybníčku svého koně. Asi se ale spíše přišli podívat, jak jsme
se zde zabydleli.
7.12.2008
Po nafocení svítání a
usušení stanů se vracíme zpět do Santa Rosa a odbočujeme doprava
na Tilisarao.
Na náměstí zrovna otevřeli
pekárnu, a tak si nakupuje nějaké sladkosti a v obchodě naproti
sýr na oběd. Po spleti prašek se postupně dostáváme do oblasti
osady San Pedro Norte, kde u Hinojito roste zvláštní čokoládová
forma rostlin z okruhu sanluisense –berchtii. Lumír jí popsal jako
G. hinojitum MT 07-091.
Na samostatný druh tato
rostlina sice nemá, ale myslím, že na statut formy rozhodně.
Jelikož se zde zdržujeme poměrně dlouho, přichází se majitel
pozemků podívat, co tady děláme. Představuje se jako Nikola. Když
se dovídá, že zde fotografujeme rostliny a zvířata, tak nás zve na
svoji estancii, kde nám ukazuje část svého hospodářství. Má zájem
vědět, které rostliny z Argentiny rostou také u nás v Evropě. Brzy
se loučíme a po několika km se rozhodujeme udělat ještě jeden
průzkum na tyto zajímavé rostliny. Opět nacházíme veliké množství
G. berchtii-sanluisense MT 08-438. Je poledne, a tak některé
otevírají své růžové květy. Je zajímavé, že část rostlin už má i
zelenou epidermis.
Pokračujeme dále po
silnici do Las Laguna. Protože je pěkný pařák, tak se vyrážíme
zchladit rodinným balením Quilmes. V místním obchodohostinci běží
projev argentinského prezidenta, a tak nám z počátku nevěnují moc
pozornosti, ale pivo nám dají. Kousek za vesničkou teče přes cestu
čistý potok, a tak toho využíváme ještě ke koupeli. Myslím, že už
nám ke štěstí nic neschází. Po najetí na hlavní silnici se ještě
rozhodujeme, že se zajedeme podívat na loňskou lokalitu G.
natalie MT 07-095.
Původně jsme tam chtěli
zajet přímo z Las Lagunas, ale nějak se nám nepodařilo natrefit na
správnou cestu. Na lokalitě se zdržujeme jen krátce. Rostlinky
jsou snad ještě menší než při poslední návštěvě. Samozřejmě ještě
zajíždíme Do Villa de Praga, kde se pravidelně fotíme u Přemysla
Oráče.
Přes Las Chacras se po
pěkné asfaltové silnici přesouváme již do Sierra San Luis, kde nás
u Carolina tradičně vítá docela slušný vítr. Podle GPS nalézáme
lokalitu G. carolinense MT 08-439. na Cerros Bayos. Tyto
miniaturky byly původně zařazeny jako podrod G. andreae. Dnes už
mají statut samostatného druhu. Rozhodně však patří k ostatních
horských miniaturám. Poprvé nalézáme také G. brachyantum MT
08-440, které je blízké příbuzné G. monvillei.
Čas máme dobrý, a tak
zajíždíme asi 3 km podle ukazatele na Gruta Intihuasi. Před
oplocenou jeskyní sedí zaměstnanec, který tu hlídá. Je zvláštní,
že vstup je opět zdarma. Jeskyně samotná byla osídlena před 6000
lety. Jednotlivé předměty, které se zde vykopaly jsou umístěny
v zasklených skříních přímo v jeskyni. Ostatní fotoexpozice
z doby, kdy tady probíhal průzkum, je instalovaná v přilehlém
objektu. Jelikož se potřebujeme dostat na západní stranu pohoří,
najíždíme na starou cestu, která vede do San Francisco del Monte
Oro. Snad bude v oblasti hřebenů průjezdná. U mostku přes potok
se rozhodujeme, že tu dnes strávíme noc. Místo vypadá zajímavě,
není tu žádný provoz a hlavně nechceme skončit někde na náhorní
planině. Ještě jdu s Petrou na krátký průzkum okolních skal.
Nalézáme jen nějaké skalničky a G. brachyanthum. Lumír mezitím
uvařil polévku, a tak po jídle uléháme do stanů.
8.12.2008
Noc proběhla v klidu. Ráno
se však všude povaluje hustá mlha. Občas se na chvilku ve větru
ukáže skála, na kterou jsme včera šplhali. Jelikož to vypadá na
pěkný slejvák, tak budím Petru a raději rychle balíme. Když se
dostaneme nahoru na návrší, tak se naštěstí začíná počasí docela
umoudřovat. Dokonce se občas ukáže mezi mraky sluníčko. Na vrcholu
stoupání děláme krátký průzkum. Jelikož je zde pěkná forma G.
brachyathum MT 08-441, zapisujeme lokalitu a já si beru pár
semínek.
U Cerro El Amago je
komunikační věž. Tady se cesta prudce lomí do údolí. Včera jsem
měl trochu strach, jak to bude průjezdný. Nakonec se ale ukázalo,
že je ta cesta udržovaná. Dokonce je v nejstrmějších místech
vybetonovaná. V místě, kde se začíná klikatit nalézáme dokonce
první G. fischerii MT 08-442. Jsou tady určitě hodně tvrdé
podmínky, a proto je většina rostlin drobného vzrůstu. Nalézám
také několik G. achirasense a jednu kvetoucí Lobivia aurea.
Před San Francisco
začíná oblast palmových hájů. Těsně před městem je řeka
neprůjezdná. Asi tady museli řádit pořádné deště. Zastavujeme na
naší loňské lokalitě, kde rostou jedny z největších G. fischerii
MT 07-143, které jsem viděl.
Na jednom metru napočítám
i 20 ks kaktusů. Krátká zastávka na koupání v čisté řece a nákup
potravin. Moc se nezdržujeme, neboť nás čeká přesun až do oblasti
hlavního města provincie San Luis.
Okolo 2 hodiny odpolední
odbočujeme na cestu, která vede ke kláštěru Suyuque Nuevo.
Při poslední návštěvě
této provincie nám na průzkum této oblasti již nezbyl čas, a tak
si ti letos nenechám ujít. Vím, že kamarádi, kteří tady byli,
hledali kaktusy na pravé straně údolí. Z toho důvodu se
rozhodujeme pro stranu levou. Dělníci, kteří opravují opěrné zdi,
mi na můj dotaz potvrzují, že nahoru do kopců nějaký chodník vede,
je prý to však nebezpečné. Asi tam nikdy nebyli, protože chodníček
se už po 100 metrech ztrácí úplně. Lumír s Danou dělá průzkum
nejbližšího vrcholku. Jelikož vím, že kaktusy, které hlavně
hledáme rostou až ve vyšší výšce, tak se s Petrou vydáváme směrem,
kde jsou na obzoru vidět dva vrcholky, které z dálky vypadají, že
nejsou tolik porostlé vysokou trávou. První nalézáme několik
tmavě otrněných G. fischerii v. suyuquense MT 08-444.
Rostou vždy jen na
skalních výchozech, většinou z boku. Terén je pořád hůře
schůdnější. Místy lezeme už po všech čtyřech. Obdivuji Petru, že
ani nenadává a ani na ní nemusím moc čekat. Táhne mě to však
nahoru. Postupně je naše snaha odměněna několika rostlinami G.
neuhuberi MT 08-443.
Nádherná je zejména plochá
deseticentimetrová se světlými trny, kterou našla Petra ve skalní
štěrbině. Asi po 2 hodinách vystupujeme do 1534 m/n/m, kde průzkum
pro tentokrát přerušujeme sestupem dolu do údolí k horské říčce.
Ještě krátká koupel a přesun na parkoviště před klášter. U auta se
potkáváme s Lumírem a Danou, kteří na nás už čekají. Jsem docela
rád, že jsme všichni v pořádku a můžeme vyrazit na další lokality.
Před San Luis
odbočujeme na novou horskou silnici, která vede do Potrero de los
Funes. V kempu u jezera to naše dnešní snažení splachujeme
studeným pivem. Asi vypadáme hrozně, protože je to poprvé co
jezdím do Argentiny, že chce někdo ode mne zálohu na vratnou
láhev.
Okolo policejní
stanice vyjíždíme nad přehradu do kopců, kde nalézáme pěkný
plácek na stanování. Jelikož jsme v typové oblasti G. fischerii,
jdeme udělat s Lumírem krátký průzkum. Na svahu u cesty po chvilce
také tyto rostliny nalézáme.
Rostou tu opět s G.
achirasense var.echinatum MT 08-447. Zase to vypadá na pěkný
slejvák. Zalézáme do stanu a ihned usínáme.
|