Argentina – trochu historie

     Jméno země je odvozeno od latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.                                                

     Do doby, než do země pronikli Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala společenství sběračů a lovců.

     Archeologické nálezy v Patagonii odkrývají důkazy o tom, že tu lidská ruka 7 370 BC malovala v jeskyni. Chlap či ženská, to se neví, kdo to maloval, ale kostry obou pohlaví tu byly nalezeny.

     Běhaly tu lamy guanaco a pštrosi, které dostihly hroty šípů lovců. Hroty šípů se prý dají nalézt všude a dají se i koupit v artesanech. Šíp mohl letět až 90 metrů daleko.

     Lovili a také pěstovali sladké brambory a kukuřici. Zobali semínka z aurakárií, která můžete ochutnat i dnes kolem Junínu v Andách přímo ze stromu nebo sbaštit v nějaké místní specialitě.

      Kolem roku 1480 obsadili rozsáhlé části Argentiny Inkové. Pak se historie motala kolem  Španělů, i když Kolumbus byl Ital. Pro nás Kryštof Kolumbus, pro ně Cristobal Colón.

     V roce 1516 přistáli u ústí La Platy Španělé. Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému místokrálovství Peru. Od roku 1536 Španělé kolonizovali území a původní obyvatele Arakuány a Patagonce téměř vyhubili. Moc se jim zalíbilo stříbro a není divu, že v názvech se mnohokrát objevuje La Plata. A bylo vymalováno. Španělská aristokracie si tu zjednala permanentní právo na obydlení.

     Takové pro mě se dobře pamatující jméno je Martin. Ulice, avenue, náměstí nesou jeho jméno. I argentinský hrdina José de Martin má s těmi šesti písmeny něco společného. Vedl zemi za nezávislost v boji proti Španělům. Říkal: ,,Chci jen lvy ve svém regimentu´´. Hodně lidí si zahrávalo s osudem této země.

     I jezuitští misionáři. Ti díky své šetrnosti hromadili bohatství a stávali se trnem v oku pro Španělskou korunu, která pukala vzteky a vyháněla jezuity ze země. Chytře utíkali do divočiny. Po několika letech byli i v ouzkých zase Španělé a to v době, kdy je navštívil Napoleon. Argentinské provincie se blýskly deklaracemi své nezávislosti. Ale nic není takové, jak to zprvu vypadá. V jedné zemi je jeden hot a druhý čehí. Jeden má moc a druhý mu ji chce sebrat. A to navzdory tomu, že před nedávnem byli kamarádi.

     Vládnutí kluka v jeho období Rosa je pichlavé, jako samotné trny růže. Letmý Golden age přináší ekonomický bum, vlnu imigrantů ze Španělska, Itálie a Německa. Hodně lidí, hodně zábavy, noční kluby, tancuje se tango.

     Přichází Perón a po zemětřesení v San Juan přivádí Evitu. Armáda, politika, ekonomika, chaos, špinavá válka, krize……..to byla Argentina.

      A Argentina dnes? Mluví se o Kirchnerovi, jako o nejpopulárnějším prezidentovi dosud. Úspěch v uzdravení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti, boj s vládní korupcí. A teď jeho žena Cristina se stala první prezidentkou Argentiny.