Pravděpodobnost v Miraflores

      Na sto procent jsme věděli, že kaktusoví čeští  kluci budou touto dobou na lovech zelených potvor někde v okolí Cordoby. Co jsme vůbec netušili, bylo je potkat na kopcích právě tady v Miraflores. Bylo to asi tak. Martin hledá kaktusy dole kolem cesty a já se rozhodla udělat průzkum cestou calvarie. Ani ve snu by mě nenapadlo, že ty hnusný černý….jsou právě ty, co Martin hledá. Fakt jsem myslela, že maj za sebou proces spálení a usychání……nikoho nevolám a pokračuju směrem k vrcholu kopce. Každé zastavení této calvárie je označeno velkým balvanem. Je horko, ale to mi nebrání se vyhecovat a trochu si zaběhat. Kecám, běžel tudy jeden sportovec, tak jsem taky popoběhla, a pak jsem si řekla, že už to vyběhnu až ke kříži.

     Vyplatilo se. Výhled na krajinu a malého prťavého človíčka……..Martin byl při braní jeho míry z kopce systémem dvou prstů něco kolem 2 cm vysoký. Vzhledem k jeho výšce jsem usoudila, že nebudu na něho helekat, aby se dovtípil, kde jsem.

Seběhla jsem dolů a nikde jsem ho neviděla. Sedím si pod stromem a zajímají mě podivné tvary semeníků v koruně. Prásk…fuj lekla jsem se. V nezralém stavu je semeník zelený tvrdý ovál, něco jako placatý kámen, ale postupně jak zraje, hnědne, usychá kožovitá slupka a  v momentu pnutí, rupne a vystřeluje semena. Fascinující je tvar semeníku po třesku. Z kamene je papírový vějíř. Posmívala jsem se, že je někdo prťavej a při vyskakování ve snaze urvat semeník k bližšímu prozkoumání uznávám, že jsem prťavější než  jsem myslela. Petro vyskoč, povzbuzuju se a rychlým chmatem ho přitahuju k sobě.

     Při radostném doskoku zmerčím auto, jak zastavuje u našeho a vzápětí rozpoznávám Rudu. Okamžik zaváhání, ale už nasazuju screaming……..a poskakuju mavajíce na přivítanou. Chápete to…osobně, poprvé…seňor Chvastek, Šorma a Vodehnal. Po chvilce jsou z nich Jarda, Láďa a Pepa. Rudu toho už znám dlouho. Martine, vím, že se jmenuje Odehnal…..co naplat, vždy mluvíte o Vodehnalovi. Tak to budu zřejmě muset psát vOdehnal? Kluci se vykaktusili dostatečně na lokalitě, a pak je napadlo zajet na pivko do vsi. Ruda zvoní u dveří a vzápětí je už ve vnitř obchodu. Ty nemaj zmapované jen kaktusové, ale i pivní lokality.

      Tak to se povedlo. Dobrá náladička, popichování, fórky a vzájemné volování.  Ty Vole, jak to máte s těma GPSkama? No to je hustý. Jak mám, vlastně nemám najít podle Pepových záznamů nějakej kaktus? Pepa je profláklej tím, že ujde stovky kilometrů od auta a pokud najde kaktus, zjistí údaj o severní šířce a východní délce až u auta. To Chvastkovic metoda nemá chybu. Jarda měří údaj přímo u kaktusu……tak uvidím, jak tuto informaci budu aplikovat v terénu.

     Abych ho zas moc nevychválila……je borec taky….spráší si doma ve skleníku kaktusy a pak blbne lidi, že je tak viděl i kvést v Argentině. Jak je blbne? Tak, že oni je na té lokalitě opravdu hledaj. Od lovení je to jen krůček k zoufalství. Neuvěřitelné se stalo a je čas zamířit každý svůj cíl.