Den odletu

     Pokud nějaká akce má datum svého začátku a termín konce, potom nekompromisně musí skončit. Je to tu. Loučíme se několika plaveckými kreacemi s bazénem……skočíme i do centra pro nějaká cédéčka. Díky této cédéčkové akci jsem do pozdních hodin sledovala argentinskou hitparádu Los Mejores, abych měla jasno, kteří interpreti to Martinovo Tuc Tuc zpívají.

      Zdá se, že  několik nej desek máme, a tak už jenom kupujeme nahrávku skupiny Calle 13.

     Pohled na Martina napovídá, že je nadmíru unešenej. Ksichtí se tím jeho opaláleným výrazem na jakýsi obal. To není možný, Metallica, Nostradamus,…, za takový peníze, to není možný, tak to je teda bomba, sype ze sebe chvalozpěvy na objevené tituly. U mě boduje zase chorrizo, přece holky by měly tu hovězí delikatesu taky ochutnat. Majitelce hotelu koupíme kytku……děkujeme moc a moc ….gracias para hospitalidad……a frčíme směr letiště.

     Zaparkujeme na letištním parkovišti a volám majitelce půjčovny Susaně. Ta nějak popletla čas našeho odjezdu, tak se jen zeptá, zda je auto v pořádku a souhlasí se zanecháním auta tam, kde je. Vyzvednout si ho může až zítra. A začíná tak trochu zmatek s letadly. Dívám se na info o odletech a cedule ukazuje zpoždění. Odlet je posunut o dvě hodiny. To je jak v Úvalech na nádraží. Doba odjezdu se může změnit. Co se dá dělat. Budem čekat. Tvrdikova Petruse….Tvrdikova Martin……dostavte se ke gejtu 3. Slečna se omlouvá za zpoždění a nabízí přímý let do Frankfurtu. Mrknu na Martina, dobrý ne?

     V letadle sedíme vzadu u ocasu. Pěkně to tu skáče, ale zase máme blízko toalety. Je super pozorovat stewardy, jak nejdříve testují zákazníky, jakým že to mluví jazykem. Ten náš mi připomíná uhrančivýma očima, havraními vlasy a tvarem nosu bráchu. Vše mu jde pěkně od ruky. Please…. can I have …carne? Danke ….blbneme s jazyky.  Martinův Steward jen šprechtil. Objednal si carne a uslyšel what? Tak teda fleisch. V noci je v letadle pěkné horko. Martin se vrtí a nemůže usnout. 14 hodin v letadle je přeci jenom vopruz.

     Přistáváme v Německu a mažeme pro letenky. Boarding time ? Right now! Před Vánocemi je veselo i na letišti. Slaví něčí narozeniny a zpívají happy birthday…..zeptám se proč to nezpívaj po jejich. Prý je to lepší anglicky, lépe to zní. Vidím, že jsi nemůže nějak vzpomenout na svou rodnou mateřštinu.

     Pomáhám mu …zum geburstag viel…..směje a my mažem. Popřeju teda marry christmas tak, aby to znělo pro něho lépe. A kde je terminál? Rovně a doprava. Jenže to jeho rovně a doprava, byla nejdřív pasová kontrola, stovky metrů běhu, prohlídka báglů….babce kontrolce se něco nelíbí. Vytahuju podělanej dalekohled. To je zdržení.

      Kolik máme času? Ty vole ženem. Gate 1-10…….kilometrová chodba…..gate 20-30…….můžeš?....jó můžu……Gate 32, Martin přidal, protože viděl, že u gatu nikdo není……dobíhám taky. Co …už odlítáte? Pracovnice od gatu velice pohotově odběhla a zakřičela WARTE!

     Sednu si a cítím, jak proudy potu se začaly spouštět po zádech a břiše. Jako bych slyšela z úst těch sedících podnikatalů komentář…tak na tyhle sociály jsme čekali? S Martinem prohodíme pár slov, jako že dobrý. Má místo někde ve předu. Podávám borci vedle mě čokoládu od letušky. Spasibo…….ty idiote, nepleteš si náhodou dva jazyky? Nejenže neví, kdo jakým jazykem mluví, ale mám evidentně problém se svým ptákem. Letadlo začíná vzlétat a on si ho musí držet rukou, kterou nenápadně vsunul do kapsy. Změna tlaků v letadle dělá divy, očividně neměl jen problém při startu.

      Poznámka autorky: Martine, chtěl stahovat data, nemyslíš? Diagnózu stahování dat jsem stanovila okamžitě. Ta holka vedle něho byla jeho přítelkyně, ale o spolupráci neměla zájem. Ve Vídni si už připadám jak ve filmu Lola běží o závod. I náš závod s časem ještě nekončí. Kdepak máme tašky? Nemáme. Přivezou je nám zítra přímo domů. Super! Kurva, aby mi nenamrzly kaktusy, povzdychl si Martin. Jsi upad na hlavu, ještě je půjdu poprosit, ať v autě přitopí.

     Nefilozofuj a mákni, povzbuzuju ho k dalšímu běhu. Třeba stihnem autobus. Jedem domů, ani nevím, jak se to všechno tak rychle semlelo. Dáte si něco? Čeština, to je řeč. Ráda bych poslala Martine smsku, že už jedem domů. Ale já blbka v tom zmatku spletla pin třikrát. Neva, aspoň může být prvním pocitem Martina pocit nenahraditelnosti. Zase ta jeho oblíbená věta, mámo, stáří je kruté a bude ještě hůř.

    Na Žižkově nás Maťa nabrala autem. Teda nabrala do auta. Kočka přede, pes vrtí ocasem, když cítí něco příjemného. Na rozdíl od nich Martin uchcává blahem, když vidí svoji dceru, jak bravurně řídí jeho auto Toyotku. Jak to těm holkám spolu sluší, že jo?