Niňa Paula, Niňa Clavera ... samá holka

     Zajímavá zvlněná krajina, neznámá prťavá skalnička, zrcadlící se plocha, prchající ozvěna, křišťálová voda ohřátá hrou sluneční středy, Martinova kamera,rozostřená fotka, něčí prdel vykukující z dálky, hlava schovaná pod kšiltovkou, lamí ponožky ... náušnice z palmové kůry, ořechovokaramelová sladkost … prostě super holčičí náladička. Proč to říkáš? Víš, že na takové věci stačí jen pomyslet a jsou totálně v p…, v ř… a v p….. taky.

     To mě mělo hned napadnout. Poslední holkou byla hnědá cedule umístěná na kraji silnice s vábící upoutávkou Muzeum kaktusů. A pak že holky nejsou zrádkyně. To je samé hahaha hihihi a …..tý jó holky,chci vidět kaktus v muzeu. Já teda ne! Co to je za blbost, kaktus a v muzeu. Martin jde na průzkum. Sedím v autě a sepisuju nějaké nové fráze. Dávám mu půl hodiny. Teda jen tak machruju, ale v žebříčku oblíbenosti jsem hned za kaktusem. Jedna hoďka…….druhá hoďka…..kručí mi v břiše. Slibovaný oběd nebude. Chroupám suchary.

     Martínek se přibližuje k autu a mně neuniká jeho líbezný úsměv. Nechápu. Že by se spustil s majitelkou muzea? V ruce nese nějakou knihu. Že by byl tak dobrej a ještě dostal knihu? Další holka žárlivost se chce vyklubat z mozkové hemisféry. Zalez, říkám sama své naivní představě. Vysvětluje páté přes deváté. Kaktusy, Venuše, kniha a ještě k tomu chce české peníze. Tak popořadě. Majitel muzea kaktusů je současně keramik, malíř a archeolog.

     Vylez z toho auta, říká. To musíš vidět. Při jeho klasickém, to je bomba, vyskakuju poslušně z auta. Nebudu si nic nalhávat. Zvědavost je někdy silnější než lenost. A opravdu. Olejomalby, vitríny nabouchané archeologickými nálezy. Opravdu, ta malá panenka z hlíny je v mnoha znacích podobná Venuši naší. Soudě podle jeho znalostí z archeologie, se nebude v tomto případě jednat o laika. Ten chlápek přináší i ukázky různé keramiky.  Po chvilce přináší i kopii Venuše argentinské a věnuje ji Martinovi.

      Abych nezapomněla vysvětlit to s těmi penězi. Syn archeologa sbírá mince a jeho velkým snem je obohatit sbírku českými mincemi. Má je mít. A opravdu má velkou radost. Nevím, co mě to napadlo se zeptat, odkud pochází jeho rodina. Nepřipadal mi totiž jako typickém Argentinec. No z Ukrajiny, a opět se rozbíhá do domu a po chvilce přináší fotografie. Ta podoba se nezapře. Loučíme se  a jupí, jedeme na oběd. Dáváme si raviolky a carne. Moc dobrý. Osobně bych nemusela mít tolik kečupu. Jasně kečup je kluk a klukem taky skončíme. Ne, ne, vidím první palmu…..a další. Holky a kluci nehádejte se…..je to háj s palmami.