Smečka psů

      Zatím co já studuju freskové motivy kapliček, Martina to láká výš a výš do kopce. Kaktusy, co našel při poslední lovu, dnes nenašel.....teda zatím......Má super nápad prošmírovat místo z pozice pod kopcem dalekohledem. Jenže Martin chrlí nápady jeden za druhým a tím pádem druhý nápad mu pomůže zapomenout na ten první.

       Tentokráte nevím, co to bylo za nápad, který ho rychle odvedl od úpatí  jednoho kopce rychle směrem k úpatí druhého kopce. Jen vidím, jak maže zpět k místu předpokládaného růstu kaktusů. Je zaslepen a samozřejmě i ohlušen. Nejen že mě nevidí, jak máchám rukama, ale ani neslyší, jak řvu z plna hrdla......nechal jsi tu dalekohled......

       Kašlu na něj, nikam za ním neběžím. Našla jsem tu kolejnici a tak ji prozkoumám. Kam asi vede? Já i kolejnice se točíme kolem lokality kaktusů a když už si začínám myslet, že  jsem něco objevila, slyším z dálky proslov Martina. Nejdřív jsem si myslela, že opět potkal domorodce a jede tu jeho oblíbenou.......začali jsme v Buenos Aires a pak a pak......výčet provincií, kterými jsme projeli, mu zabere při výkladu  nějaký čas....Ha, to není prča to vysoukat jen tak z rukávu. Například mě se ještě dodnes nepodařilo si  je všechny zapamatovat. Kdo to štěká? Spletla jsem se. Nebyla jsem daleko od pravdy s tím domorodcem. Domorodci to byli a hned tři. Běhali po čtyřech, vrtěli ocasem a nemohli z Martina spustit oči. Jak jinak, zaujal je ten výklad odkud kam přes které provincie jedeme.

     Teď už každému musí být jasné, proč jsem začala mluvit o psí smečce. Pán a jeho smečka. Ten popis představy, kde psi následují svého pána, byl naprosto identický s tím, co jsem viděla.Šli za pánem, který jim slíbil něco k jídlo......rozhodli se mu uvěřit  a zůstat s ním.

     U nás vidět pobíhat volně psa na ulici vede k ostražitosti. Faktem je, že těch šancí moc není. Za to tady těch šancí psa nevidět je opravdu pramálo. A na druhou stranu pro ostražitost tu není místo. Fuuuujjjjjjj psí spodina.......no jo první zdání klame. Jsou svobodní, respektují se navzájem, respektují i člověka. Pokud jim dáte najevo svou náklonnost, rozhodnou se s vámi zůstat. Chvíle okamžiku, kdy srdce psí odsud potkalo srdce člověčí od tamtud........na chvíli......a  se slovy kluci musíme pryč odjíždíme.......takový divný smutno se psíma očima. Další den nocujeme v balneáriu. To je divný. Je noc a slyším kolem stanu funění........asi psisko.....chytil stopu a je tu.......

    Kravina. Druhá varianta je víc pravděpodobnější . Tu vám ale neřeknu, proč taky? Je hezké věřit na psí pohádky.