Mimořádná linka Wiena – Frankfurt – Sao Paulo – Buenos Aires

      To je nová móda kaktusářů se dostávat strategickou cestou na vysněná místa. Malý krůček k tomu chyběl. Cesta do Prahy na vlak a odtud přes Brno do Vídně. Do Prahy nás hodil Petr autem a docela paradoxní bylo, že i jeho cesta právě v tento den směřovala do Rakouska. Jenže to nikdo nemohl tušit. Rychle Wiena  letiště a hop skok jsme ve Frankfurtu.

      Do Boeningu 777 se nalodili asi 363 pasažéři a naše dvojka M+P docela rychle. Pomalým a ladným vzletem jsme byli pilotem kolem padesátky vyneseni nad mraky, trochu blíž směrem k tajemnému vesmíru……se moc neřehtej ty zelenej marťánku, přece jim hned nevybalím, že jsme kámoši….

       Dlouhý let jsem nějak prospala. Občas jsem hodila nohy směrem do uličky a uvolnila prostor jedné mladé dámě štěbetající se svým partnerem . Normálně mluvili anglicky, ale v rámci utajení milostného vrkání sklouzávali do ruštiny…….jenže ja ponimaju po ruski………ne, že bych  neslušně poslouchala, ale jen jsem se uchychtávala nad tím, jak ta ruština v tom mozku zdomácněla před mnoha lety natolik, že jí nečiní problém vystoupit z hlubokého uložení v závitech. Jsem myslela, že tam bude navždy, ale zakopána navždy……taky že jo, ta se nevymete……a je to dobře…nikdy nevím, kdy se mi to může hodit.

      Po snídani vyčistit si zubany pastou od letecké společnosti TAM, oddechnout si, že dlouhý let pomalu končí …….přeskákat do éra Airbus 333, tentokráte pro 223 pasažéry…….a jupí…..levá noha pravá noha a první nádech v Buenos Aires.

      Dlouhý kalhoty, zimní boty, triko a ještě jedno s dlouhým rukávem , jedna bunda kolem pasu, druhá pro jistotu v batohu.

Sedím na báglu a pozoruju Argentinky v letních šatičkách. Holky nedivte se, u nás je zima, ale není zima jako zima. Teda ta česká je trochu studenější než ta vaše.

      Zahřála jsem se znovu, když jsem spustila hi, are you Susane? No………Me  llamo Juliana…. Encantada…..Petra……a znovu nával tepla, to když jsme viděli, že místo loňského Karla přistavili fungl novou berušku.

….El  coche nuevo……..dineros…..llaves…..gracias…..

Zasvěcení vědí, že mluvím o pronajatém autu a konverzaci s asistentkou společnosti Abcrentcar.

      Zastavujeme na prvním zeleném plácku a změnou oblečení signalizujeme, že i my v horku si navlékáme letní módu. Hele teď i Martina by se přidala k mému záchvatu smíchu…..doma Martin  Martinu při řízení auta něžně peskuju za to, jak jezdí…..a tady dělá stejný chyby…..mlčím, abych neslyšela něco jako o tom, že můžu buď řídit sama ……..a nebo si uvědomit, kdo je tady řidič…….

      Mlčím, mlčím jelikož  jsem tady poprvé a jediné co tuším je, že jedeme směrem od Buenos Aires někam na jih.

      Večer hledáme místo, kde bychom postavili první noc stan. Pěkný plácek, z jedné strany prašná cesta, z druhé pás spasené trávy a otevřená brána k pozemku něčí estancie.

Kdo tu bydlí s mnoha koňmi, kravami, podle vzhledu statným býkem, chrochtajícími prasaty a mile poskakujícími psisky?.... dovídám se za chvilku.

       Několikačlenná rodinka očekávající další přírůstek do rodiny. Kluka, to zní hrdě z úst majitele domu. Pyšný je i ve chvíli, když jeho bratr cválá na koni. Kůň s vysokýma elegantníma nohama. Obloha plná hvězd a přijíždějící policejní auto. Fuj, ještě že ten policajt umí anglicky. Mám sice nacvičeno …somos de la Republica Checa…., ale vyspíkovat, co tu děláme je daleko jednodušší. Zatroubil a odfrčel.