Svatá Barbora ... Pampa de Olaen

     Svatá Barbora, panna a mučednice, patří ke čtrnácti svatým patronům, vzývaných zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například při morových epidemií. Její společná památka se slaví 4. prosince. Postava svaté Barbory a její život však nejsou historicky doloženy, proto ji roku 1969 Katolická církev vypustila ze svého seznamu svatých. 

     Katolická církev si může klidně ze svého seznamu vypouštět co chce a koho chce, ale vymýtit tradice ze života lidí……..tak to se jí nepodařilo konkrétně v La Pampa de Olaen. Skutečně. Cestou potkáváme mnoho lidí oděných do pestrobarevných i černě elegantních krojů. Nikdo nejde pěšky, všichni sedí v sedle koní a míří ke kostelu svaté Barbory. Zpočátku jsem nevěděla, proč tolik lidí se sjíždí na jedno místo. Navrhla jsem Martinovi, aby zastavil u jedné větší rodiny, která setrvávala u malého lesíka a baštila něco k obědu. Buenos dias! Que tal? Por favor, que pasa?.........Dovídáme se, že dnešek je dnem Svaté Barbory a všichni lidé z celého okolí se sjíždějí připomenout si tento významný den do kostela jejich patronky. Mluví o tom, že odpoledne začne procesí právě od kostela Barbory. Ptám se, zda je možné se této slavnosti zúčastnit. Ano? Tak kluci holky jedem.

     Sleduju dění a vidím, že první cesta vede do kostela. Následuju místní a pomodlím se po svém. Známí se mezi sebou vítají a noví se seznamují. Hraje muzika. Roztančím nenápadně svoje tělo v rytmu nenápadných pohybů a nechávám se unášet atmosférou příprav.

      Fascinuje mě vysoký světle hnědý kůň s pyšným jezdcem v sedle.  Proč pyšným? Nedovedu pojmenovat všechny části koňského postroje, ale už prvním pohledem je vidět, že výbava koně i seňora se nebude pohybovat v běžných cenových relacích. Nejde jen o tu cenu vyčíslenou v pesáčích, ale spíš o cenu historickou. Děděnou po mnoho generací. Pýcha rodu.

     Pyšný je tu i ten malej prcek, co sedí v sedle černého hřebce. Prostě narodil se nejspíš na koni. Mnohokrát pobízí koně ke cvalu a během několika sekund ho přiměje zastavit. Je pyšný na to, jak dovede s koněm komunikovat. Koňské řemeslo má v malíčku každý. Není to jen mužskou záležitostí, ale i holky tu mají své dny. Fakt jim to v sedle moc sluší. Dvojí krása a elegance v jednom. Vypadá to, že procesí se bude řadit ještě další hodinu, protože přicházejí školní děti s učitelem, rodiny s malými dětmi, různé folklorní soubory a hlavně nosiči, kteří v čele procesí ponesou Barboru. Jsou tu i novináři.  V tuto chvíli jsem vůbec netušila, že budu sedět druhý den několik desítek kilometrů u benzínky na kávě a jen tak pro legraci si vezmu noviny. Jen tak si něco přečíst a ejhle. Fotka a článek ze včerejší akce. Tak copak tu píšou?

     Hmmm ….nevěděla jsem, že lidé z této oblasti ctí svoji patronku v této kapli už tři století. Musím souhlasit s autorem článku, že to byla skutečně podívaná. Podívaná kvůli které bylo dobré se tu zastavit a vidět, že i zrušení vypadlá z hlav církevní vrchnosti nemohou nějak přerušit něco, co je už po mnoho let pro místní považováno za svaté. Loučíme se s místem patronky svaté Barbory a pokračujeme ke Candelárii.