O mně Cesty Fotoalbum Novinky Polní čísla MT Kontakt

 

Argentinské pohledy (2008) - Petra

 

Kapitoly

My dva * Pohled do krajiny * Původní obyvatelé,oko astrologa * Trochu historie * Život v Argentině *  Argentina a umění * Jídlo a pití * Startujeme * Kdo podojil tu krávu * Akce tepláky * Atlantický oceán * Vidět hada * Ty jseš ale kostra * Smrad nenafotíš * Peninsula Valdés * Duhová kulička * Zabili krávu *  Aurakárie * Sklípkan vs. Martin * U tří černých křížů * Tam kde R je Š * Walle de la Luna * Cuesta de Guanchin * Smečka psů * Las Termas * Catamarca, Cuesta de Zapata * Belén *  Pravděpodobnost v Miraflóres * Los Angeles * Policie * La Pampa de la Viuda * Slon * Chepes Viejo * V Quines * Niňa Paula, Niňa Clavera * La Falda * Pampa de Olaen * La Candelária jezuitský klášter * El Mirador *  Tanti * La Bolsa * Mina Clavero * Los Duraznitos * Kde rostou Neughuberi * La Punta * La Toma *  Okolí Villa Praga * El Guanaco del Morro * Monte Grande * Den odletu * The End

 

La Toma

 

     Kluci z Jižní Ameriky mi ve škole říkali, že většina argentinských názvů se nedá přeložit, mnohokrát to nic neznamená, jsou to jen nic nevypovídající názvy. Rozumím, ale mám vždy pokušení každý název nějak přeložit a vyfantazírovat si svoji teorii, proč místo, které jsme navštívili nosí svůj název.

  

 

    Pro La Tomu mám něco specifického. La Toma může být místem, které dobyli hledači polodrahokamů. Onix je ten zelený skvost přírody. Napadla mě myšlenka dostat se k místu nálezu. Onix ne onyx, že jo?

     Vůně právě vytaženého pečiva z pece je neodolatelná. Směr pekárna. Je tu horko, které sálá z otevřených pecí. Nepřestávám opěvovat rozmanitost vůní i tvarů pečiva. Kdo umí, ten umí.

    Naproti pekárně stojí Fabrica onix. Otevírám dveře a žasnu, kolik věcí se dá vykouzlit z těch barevných kamenů. Měla jsem nejprve zálusk na onixovou virguli, ale nakonec jsme se  s Martinem shodli na onixové kouli. Koupili jsme ji. Dají se místní lomy navštívit? Ano dají, odpovídá prodavačka, ale musíte zajet do kanceláře. V době čekání na našeho průvodce, jsme byli sekretářkou pozváni do kanceláře ke shlédnutí dvd se záběry z lomu. Ukázala nám mnoho výrobků z travertinu a i onyxu.

     Seňor je tady, pracuje u firmy 12 let. Dostává klíče od lomu, nasedá k nám do auta a vyrážíme, směr Cantera Santa Isabel. Vidět ve volné přírodě tak velký masiv, moct se ho dotknout, je zase o jeden zážitek víc. V masivu jsme našli štěrbinu, kterou jsme se dlouho dívali do jeskyně. Uprostřed lomu klidně spí malé hluboké jezýrko. Co je to na tom balvanu? Malé bílé krystalky. Seňor říká, že je to nieve. Rozumím, něco jako argentinský sníh, sníh čtyřech ročních období.

  

 

     Vidět třídírnu kamenů, tedy polodrahokamů, bylo zajímavé taky. Seňor mi dal do ruky zelený šutýrek, poklad této oblasti. Děkuju moc, teď mám poklady dva. Samozřejmě mluvím o Martinovi. Dámy a pánové, za tuto výletní legrácku jsme zaplatili v kanclu fabriky pouhých dvacet pesáčů. Jenže…..jenže jsme netušili, že cestou jsme ztratili dvě poklice od auta. Nějak jsme je vydrncali ve vyschlých loužích. Chtělo by to kafe.  YPFka , ty počítačovej programe, kolikrát mi ještě z YPFka uděláš Žofka? Jseš nemožnej, YPFka je benzínová pumpa, kde si dáváme kafe.

     Tak teda YPFka je naše zastávka na kávu. Vystupuju z auta. Kafe nebude. Nějakej hřebík ležel na cestě, nic se neděje, žádná aktivita, prostě nuda jako v Brně. Hele, říká si, auto s Martinem a Petrou, akceeeeee……..tengo que pinchar lo. Píchnul si do kola, přesně jak řekl, tak i udělal. Fajn kafe odložíme a jdeme sehnat goméra.  Vzal si 35 pesáčů. Kolo je spravený, tak teď to kafe.