Duhová kulička

     Nevím jak teď, ale už na základce pro mého spolužáka Jardu, byly skládky a smeťáky místem dobrodružství. My ostatní jsme nějak pohrdali jeho vášní. Fuj špína. I v Argentině je svět smeťáků. Schyluje se k večeru, tma se blíží a místo, kam postavit stan ne a ne najít. Tak to zapíchnem tam za ten val hlíny. Je to sice u cesty, ale v tuto dobu tu nikdo nepojede. Stavíme stan a někdo projíždí. Vzájemný signál, že je vše v pořádku, a za chvilku zalézáme do stanu.

     Ráno, dobré ráno sluníčko. Hele smeťák. Jéééé, co to tady je? Duhová kulička. Je fakt zajímavé, jak ty předsudky z dětství jsou ty tam, mozek začíná šrotovat vzrušením a z programu vypadávají otázky. Čí byla ta kulička? Kdo ji ztratil nebo vyhodil? Jak se sem dostala? Duhovou kuličku nejradši ze všeho mám…lala la la……

     Morbidní určitě bude zmínka o pštrosovi, který chtěl přeskočit plot a opravdu nešikovně se nohama zaháknul za dráty, které ho uvěznily a vězní i teď v době, kdy jeho pštrosí duše je v nebi a tělo se stává tím typickým koloběhem přírody.

     Míříme někam ….Telsar, Gan Gan …ujedeme 150 km a v obchodě, kde kupujeme chleba, debatujeme s prodavačem. To jste byli vy, s tím stanem…..červené vlasy si pamatuju. To je neuvěřitelné……vlastně je dobře, že každý o nás ví……

     Copak za lokalitku kluci naplánovali? Astrokaktusy a  krásně kvetoucí maihuenie.

Já jim přezdívám mahulena. Tyhle kaktusy můžu vidět, ale určitě nebudou moje krevní skupina. Co ale mě vždy dostane, jsou kameny, šutry, skály i kamínky. Dneska se ukazovaly ve své sopečné kráse.

      Přemýšlím o tom, jaký ty šutry mají taky svůj životopis. Nedovedu si představit, kolikrát za svůj život měnily bydliště. Asi hodněkrát.

      Prásk, bum, rána a brždění kol. Praštěná jsem dost, ale kdopak byl praštěnej teď? Chudák pásovec, nezmáknul přesun přes cestu a dostal ránu nějakou částí auta. Vyskakujeme z auta a seznamujeme se s pásovcem. Nic se mu nestalo, jen slabý otřes a malá kamufláž přesvědčit nás, že je mrtvej. To neznáte Martina. Bere pásovce do ruky a zkoumá jeho tělo. Rychle, foť to. Fotím a filmuju. Chudák, vypouští všechny exkrementy. Šikovnej kluk, nezasáhl ruku Martina. Dnešní den bude zapsán jako den pásovce. Hledám kaktusy, ale vidím zvíře, co mě pozoruje. Martine makej. Pásovec. Zapózoval malou chvilku a ač zprvu vypadal, že s námi natočí zpomalenej film, vmžiku se otočil a pelášil ke křoví. Tak teď si přepnul na zrychlenej výkon a předníma a zadníma nohama současně vyhraboval si cestu pod keřem, cestu někam pod zem, kde by se mohl skrýt před tlupou čumilů. Prskal něco v tom smyslu…..paparazzi z Čech,  tak ty jsem tu opravdu nečekal.